Začala jsem dělat věci, ze kterých mám strach.
Prvně jako mentální cvičení.
(Jak jinak se zbavit strachu, než jeho překonáváním?)
Ale zjišťuju, že se ten strach začíná měnit ve zvláštní fascinaci.
Vzrušení.
Přestávám před ním utíkat,
přijímám ho,
zkoumám,
pronásleduju
a tím nade mnou přestává mít moc.
Síla není ve vyhýbání se temnotě,
ale být schopná se do ní ponořit,
neutopit se
a vynořit se posílená.
