Na Pálavě jsme dohromady strávili 5 dní, pokud počítám i příjezdový a odjezdový den. Ten příjezdový jsme se jen rozkoukávali, ve čtvrtek jsme se v tom nejlepším počasí rozhodli navštívit Lednici. Prošli jsme si zámek a zahradu, projeli se na lodičkách. Bylo tam krásně, jen na mé skromné studentské poměry dost draho (za to, co bych platila za jízdu po řece na lodičce, bych se skoro dostala do Prahy..). Zajeli jsme si i do Valtic, kde už to ovšem známe, takže to byla spíš jen procházka po zahradě. V pátek bylo nečekaně pěkné počasí, takže jsme se rozhodli vyrazit do Mikulova. Prošli jsme si prakticky celé město a vylezli na Svatý kopeček. Upřímně, přijde mi asi hezčí, než ten u Olomouce. Než tam postavili kostel, bývalo to místo, kde se konali pohanské rituály a když jsme tam stáli, dovedla jsem si to představit. To místo má atmosféru. Opravdový výlet se konal až v sobotu. Taky nám vyšlo počasí - bylo zataženo, takže jsme si říkali, že bylo dobře, že jsme v pátek jeli do Mikulova. V odjezdový den jsme se ještě stavovali v Pohansku u Břeclavi. Asi jsem od toho čekala víc, ale bylo to pěkné. Příjemná procházka, jako fanouška Tolkiena mě potěšila akce připodobňování stromů k postavám z jeho světa, i Pohansko mělo několik naučných tabulí a zastavení, i když ze skutečného hradiště tam byla jediná rekonstruovaná chýše. Každopádně, abych se vrátila k výletu:
cca. 16km, Horní Věstonice - Ovčárna - Pod Martinkou - zříc. kaple Sv. Antonína - Perná-rozc. - Klentnice - Sirotčí hrádek - Klentnice-pens. - Perná-rozc. - Soutěska - Pod Děvínem - Dívčí hrad - Dolní Věstonice - U Langrů - Horní Věstonice
>Fotky<
Vyrazili jsme z penzionu v Horních Věstonicích. Hned ze začátku nás čekalo poměrně prudké stoupání, které jsme vzali pěkně zostra, takže jsme už na prvním rozcestníku byli zpocení a zadýchaní. Terén se pak ale zklidnil a my zklidnili dech a už v pohodě došli ke zřícené kapli Sv. Antonína. Líbilo se mi, že jsme šli po naučné stezce, takže byli všude cedule s tím, co můžeme vidět za rostliny a zvířata. Ne, že bych si toho moc zapamatovala, ale na Pálavě je zrovna biodiverzita úžasná. Os kaple jsme prakticky seběhli dolů do Klentnice, protože se čím dál víc zatahovalo a začalo na nás kapat. Nenechali jsme se ale zastrašit, nasadili kapuce a vystoupali na Sirotčí hrádek. Tohle stoupání bylo značně pozvolnější a kratší. Sirotčí hrádek se mi moc líbil. Původně jsme chtěli pokračovat na Stolovou horu, ale vzhledem k počasí jsme se rozhodli sejít dolů do Klentnice. Hned na rozcestí jsme se najedli v penzionu (ceny mírné a kvalita výborná - doporučuju!). Poté jsme prošli Kelntnicí, kousek se vrátili a pokračovali k Děvínu. Rozhodli jsme se pro červenou trasu, i když jsme věděli, že než se dostaneme na hřeben, čeká nás prudké stoupání. To nás tedy samozřejmě neminulo a za chvíli jsme supěli do schodů (Vzpomněla jsem si na naše vystupování na Lysou schod po schodu na puťáku v Beskydech.). Když jsme ale pak vylezli nahoru, mohli jsme se kochat krásnými výhledy do krajiny, což mě dokonce inspirovalo k napsání nějaké básně. Když jsme došli na Dívčí hrad, byli jsme příjemně překvapeni, že se tam neplatí vstupné, protože po Lednici, kde se platilo vstupné fakt za vše, jsme už trpěli paranoiou. Nadšeně jsme zjistili, že to má ještě jednu věž (a asi se mi líbila víc, než ten zbytek =D). Pak už jsme se vydali cestou dolů. Ve vinicích jsme se lekali ran, o kterých jsme si mysleli, že jsou to výstřely z pušek vinařů, kteří se snaží odehnat špačky. (Až později jsme zjistili, že jsou to důmyslná zařízení vyrobená z trubek s plynem, který se v pravidelných intervalech zažehává, a fungující jako plašičky.) V Dolních Věstonicích jsme na doporučení vyhledali vinárnu, kde jsme nějaký ten čas strávili, než jsme se vydali podél silnice zpět do Horních Věstonic.

Ten výlet jste měli přibližně stejný jak my ten puťák, my to teda rovnou spojili s procházkou Mikulovem a vzali to z druhé strany..Okolí Lednice a procházka kolem Břeclavi u mě stojí v řadě "víkendovek", někdy se k nim dostanu :)