Náhlý záblesk inspirace. Trochu netradiční, ale Vlku neporučíte. Pohádka to pořád je =P
"Proč bych se měla chtít držet při zemi,
když můžu k mrakům vyletět
a spatřit jak na dlani celý svět?"
Pro stromy, má malá vlaštovko, pro stromy
mají kořeny vrostlé hluboko v zemi
jsou nehybný
- pro ty pevný a stálý věci, co se nemění
a dodávají jistotu a přístřeší
Z výšky ti uniknou detaily
a nemůžeš si sebou nic vzít
"Jak mě to láká, všechno tu zanechat
být volná a svobodná!"
Až budeš sama tam nahoře
uprostřed zuřící bouře
vzpomeneš si, cos tu měla
cos na zemi zanechala
Važ si toho, co máš
a často se k tomu vracej
"Budu se vracet každé jaro, přísahám!"
Malá vlaštovka zamávala křídly a byla pryč.
A za chvíli po ni nezbyl už ani obrys na obloze.
Ale ve vzduchu byl příslib.
Jako po tmě přichází světlo
po zimě přichází jaro
A má malá vlaštovka se zase vrátí.
Nebudu tě tu držet, jen si leť
vznes se do mraků
nech se unášet
vzdušnými proudy
A jestli se rozhodneš,
že už tam zůstaneš
tak budiž
Nebudu tě varovat před dravci
ani před bouřkami
Nebudu ti říkat, jak letět a kam,
i když bych ti ze země mohla ukazovat cestu
(havran taky následuje vlka)
Stejně už zase neposloucháš!
Nepoletím, ale budu tě chytat
až budeš padat ze svých výšin
a ošetřím ti křídla
abys mi mohla zase uletět
Vlaštovko, má milá vlaštovko..
