Ze včerejšího večera. Tak nějak jsem si stěžovala bráchovi a on se najednou zvedl, došel ke mně a sevřel mě v náručí. Zasekla jsem se v půlce věty. Pak se mi rozslzely oči. A pak už jsem nemluvila s všechno bylo v pořádku. Jsem tak strašně vděčná, že vím, že mám kolem sebe lidi, na které se můžu spolehnout. A doufám, že budu lepší společnicí, než jsem doteď byla.
Nezáleží na tom, kolik lidí o vás pochybuje, pokud kolem sebe máte lidi, kteří ve vás věří a podporují vás, bez ohledu na to, jestli to jsou přátelé, rodina nebo partner. Vždycky bude někdo, kdo o vás bude pochybovat, kdo vás bude srážet, ať už úmyslně nebo ne. Pravděpodobně těch lidí bude dokonce víc než těch, kteří ve vás budou věřit. Ale co zálěží na lidehc, kteří vás neznají a neví, čím jste si prošli, nebo procházíte? Věřte sebe. Dělejte věci tak, jak vyhovují vám. I když vám to třeba proti světu připadá pomalu. Buďte ta voda, co vytrvale naráží na kámen. Až ho omele. Buďte, čím chcete. Změňte svět. Nikdo vám nemůže říkat, jak máte žít vlastní život.
