close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

A šli pořád dál

28. července 2014 v 21:17 | Bella |  Vnitřní rozhovory
Minipovídka. Opět o poutnících. Opět o Cestě. Opět o Vlku. Protože to dává smysl. Protože to všechno souvisí. A já jdu dál. Ha.

Elfka natáhla ruku, aby pohladila velkého bílého vlka, který jí stál po boku.
Byl stejně poznamenaný cestou, jako ona. Kožich měl zaprášený, tlapky odřené a po těle spoustu jizev.
To ale jeho ducha nezlomilo, naopak v jeho očích zářil silněji, než kdy jindy.
"Ušli jsme toho spolu hodně, viď Vlku?" promluvila elfka nakřáplým hlasem, který prozrazoval, že si odvykla mluvit.
"Prožili jsme mnohá dobrodružství."
Vlk mlčel, jen zlehka přivíral oči.
I elfčiny vlasy byly pocuchané, její oblečení odrané, ale přesto si zachovávala vzpřímený postoj a pružnou chůzi.
Společně hleděli na obzor. Do dálek, co je stále čekají. Do karmínu zapadajícího slunce.
Vydali se na cestu. Mezi zuby jim skřípal písek, tlapky bolely, nohy se pletly, často je trápila zima a hlad, některé noci nebylo kam složit hlavu.
A přesto šli pořád dál. Měli jen míle pod nohama a jeden druhého.
A šli.
Protože Cesta nikdy nekončí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama