Tak teda střílej
ulož mě k spánku
na věčnost
Tak teda střílej
protože, víš
- mě nezlomíš
Tak teda střílej
a jestli chceš blíž
musíš se dostat přes tesáky a drápy
Tak teda střílej
tak divoký zvíře
je lepší utratit
Tak se přece vzdej
neuhýbej ruce, co hladí
Tak se přece vzdej
ne všechny ruce jsou krutý
Tak se přece vzdej
lásku ti dám
Tak teda střílej
mý srdce je obrněný
a lidem nevěřím
Tak teda střílej
radši mě zab
než mi lásku dát
Tak se přece vzdej
nemáš se čeho bát
Tak se přece vzdej
co je na tom - milovat?
Tak teda střílej
neuvidíš mě na kolenou
leda že mi proženeš kulku hlavou
Tak se přece vzdej
- se slzami v očích mačkám spoušť
...
Andělé leží v blátě
perutě zlomený
krev stéká do kanálu
oči jsou zavřený
To já, já jsem to byl
kdo tě zaraždil
srdcem svým

Chvíli mi trvalo, než jsem si všimla, že je to dialog.. A najednou je to hrozně smutný a pochopitelný.. Trochu jako by v pozadí byly Shakespearovy bolestné nelásky - ve vlčím podání.