Už delší dobu se vnímám jako "pokaženou". Víte co, máte lidi, co zvládají úžasné věci a já tu sedím a potřebovala bych pochválit za to, že jsem vstala z postele. Takže jsem se nutně pozastavila nad tím, čím to je. A došla jsem k názoru, že jsou to destruktivní smyčky v podvědomí. Příklad: "zdravý názor" na to, že se vám někdo neozývá, je, že nemá čas, úzkostní lidi jako já okamžitě začnou vyšilovat, že se s nimi ten člověk pravděpodobně nechce bavit, nemá je rád a začne to pokračovat myšlenkami, že se na ně vykašle a všichni ho nakonec opustí, protože ho přece všichni pořád opouštějí, protože je úplně k ničemu a není ani jejich náklonnosti hoden. Přeháním. Ale myslím, že ta destruktivnost těch myšlenek, je na tom dobře vidět. Protože čím víc tam takových spojení je a čím víc jim věříme, tím hloub můžeme jít - dostat sami sebe až na úplné dno. Jenomže to jsou myšlenky, ne realita. Některé ty věci se těžko mění, většinou je to něco z dětství, zasazené tak hluboko a upevněné opakováním, že vás to prostě tvoří. Ale myslím, že se to dá změnit - ta spojení. Nahradit je za ta "zdravá". Mělo by to fungovat - hodně často si to opakovat, ono se to tam někde usadí. Vlastně na stejném principu funguje reklama - na předpokladu, že když vám ji budou hodně často vnucovat stylem "náš produkt je nejlepší", že si na to vzpomenete, až půjdete nakupovat. Jen mi přišla strašně zajímavá myšlenka, že "zdraví" lidé mají ta "zdravá" spojení, kdežto "pokažení" lidé jako já mají ta destruktivní. Ale hlavní na tom pro mě je, že vím, co je špatně, vím, jaká "špatná spojení" mám v hlavě a vím, co s nimi můžu dělat.
