Aneb projevila jsem se jako příšerný barbar, ale nemůžu říct, že bych byla uchvácena.
Přečetla jsem postupně Bouři, Hamleta, Sen noci Svatojánské, Romea a Julii, Zkrocení zlé ženy, Kupce Benátského, Richarda III., Othella a MacBetha.

Většinu v originále, protože překlad tomu ještě ubírá. A přiznám se, že u Bouře jsem nebyla sto poznat, že to má být komedie. Zkrocení zlé ženy mi bylo trochu blízké díky 10 důvodů, proč tě nenávidím, což je film natočený na motivy této hry, ale ta hra samotná se mi vůbec nelíbila. I když, kdyby ano, asi by bylo něco špatně. Kupec Benátský se mi taky nelíbil. A Othello mě nudil. Romea a Julii ani nekomentuju, protože na to mám jakožo na "romantiku" vlastní názor (Jakože, vážně..?) Jedině u Snu noci Svatojánské jsem byla schopná ocenit ty hrátky s jazykem, to bylo opravdu pěkné a dokonce jsem se i bavila. Zvažuju, jestli zajít na inscenaci do Hadivadla, protože to je známo, že si všechno přebere po svém. Tohle by mělo být o tajných sexuálních vášních atp. Nic pro mě. Ale právě proto. Richard III. se docela dal, ale těžko si na to udělat názor, když je to historická hra, která pravděpodobně stejně není podle pravdy. A od MacBetha jsem asi čekala víc, ale přečetla jsem ho rychleji než Othella, do toho jsem se vážně musela nutit. Jediná hra, která se mi opravdu hodně líbila, byl Hamlet. A doporučuju filmové zpracování s davidem Tennantem v hlavní roli. Luxus =)
Tolik k Shakespearovi ode mě. V nejbližší době snad ještě dočtu sonety. Ty přecejen mají něco do sebe.
