Strašně naivní a jednoduchá poezie. Vznikla nějakou dobu zpátky, když jsem kolem sebe pořád cítila jasmín.
Zemřeme na polích
za vůně jasmínu
vojáci padají
jeden za druhým
Neboj se, lásko
schovám ti snítku
dej si ji za ucho
nepropadej smutku
Dej si ji do vázy
smutně se usměj
přivoň k ní
a na mě si vzpomeň
