close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

A girl and her angel_7

20. dubna 2014 v 11:16 | Bella |  Slova příběhu
Šťastný konec?



"Miluju tě."

Zavřela jsem na vteřinu oči a ušklíbla se.

"Víš, tohle od tebe vážně není hezké.."

"Cože?"

"Není to vtipné, fakt, ani trošku.."

"Myslím to vážně.."

"Jo, jo, už můžeš přestat. Nevím, čím jsem si zasloužila takový výsměch. Není náhodou Apríla?"

Zarazila jsem se a doširoka otevřela oči, když se náhle naklonil kupředu a jeho rty se dotkly těch mých.

Když se odtáhl, zjistila jsem, že pláču.

"Miluji tě od prvního okamžiku, co jsem tě viděl.."

"Celé ty roky?"

Po tvářích mi stékaly slzy.

Přikývl.

"A na co jsi čekal?" zasmála jsem se uslzeně a padla mu kolem krku.

"Strážní andělé si nemůžou dovolit se zamilovat."

"Co se změnilo?"

"Rozhodl jsem se, že na to kašlu."

Chraptivě jsem se zasmála.

"Myslel jsem, že je to očividné."

"Já myslela, že se tak prostě strážní andělé k lidem chovají, že je to normální. Že by ses ke každému chráněnci choval tak mile a ochranitelsky."

"Ne.."

"Škoda, že jsme to nevěděli dřív, mohli jsme spolu strávit tolik času.."

"Máme před sebou celou budoucnost.."

***

"Byla to lež."

"Co tím myslíš?"

V krku jsem měla sucho. Ale i oči zůstávaly suché. Vždycky jsem tušila nějakou zradu. Nevěřila jsem, že by mě mohl doopravdy milovat.

"Andělé nemají city. Potřeboval jsem se k tobě dostat blízko, získat si tvoji důvěru, tvoji lásku. Bylo naprosto zásadní, abys nepojala podezření. Musel jsem postupovat hodně pomalu. Bylo to opravdu úmorné. Jsi strašně složitá osobnost. Ale postupně, pomalu, jsem se ti dostal pod kůži. Dělal jsem, co jsem mohl, abych v tobě ten cit co nejvíce prohloubil. Všechno to bylo součástí plánu. A nakonec už jsi tak krásně spolupracovala. Všechno šlo ráz naráz a bylo to snadné. Měl jsem tvou plnou důvěru. Krok za krokem jsme se dostali sem - okamžiku, kdy jsi byla naprosto šťastná. Jsi člověk, takže to nemůžeš vidět, ale lidská duše vydává záři. Čím je člověk šťastnější, tím víc jeho duše září. A o to větší má jeho duše hodnotu.."

Nemohla jsem se nadechnout.

"Buď ráda, byla jsi vybrána.."

Cítila jsem, jak se mi podlamují nohy. Mých očí se postupně zmocňovala temnota. Jeho hlas jakoby ke mně doléhal z obrovské dálky. Měla jsem pocit, jakoby mi něco vyrvali z hrudi a po ní tam zůstala obrovská zející díra. Která se postupně zaplňovala prázdnotou.

"Neboj se, naložíme s ní účelně."

Naposledy jsem zaslechla zašustění křídel. Naposledy mi zlomil srdce. Zavřela jsem oči.

Bastard..


Lidi mají o andělích strašně zkreslenou představu..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama