close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Osobní hranice

27. ledna 2014 v 14:31 | Bella |  Úvahy
Myslím, že tohle jsem řešila s Long a upřímně jsem se zamilovala do své množinové metafory. Totiž..
Když jsem mluvila o důležitosti toho, být sám sebou - nějak se vymezit, názorově, chováním atd. - představme si to jako takovou bublinu okolo toho člověka. Kroužek. Množinu. Do které patří všechno, co vás tvoří. Jak jsem zároveň nepřímo naznačovala - tam, kde končí vaše hranice, kde končí vaše svoboda, začíná svoboda druhého člověka. Nemůžu narušovat jeho hranice bez toho, aby to ten druhý chtěl. Každý má právo na vlastní názor. Na vlastní rozhdnutí. Na vlastní osobní prostor. Myslím si, že pro udržení si povědomí svých vlastních hranic, je důležité nestát se podmnožinou někoho jiného. Žít svůj vlastní život a část z něho sdílet s někým jiným (pokud máte štěstí a ve všem se hodnete, tak celý, ale to se asi často nestává a osobně potřebuju nějaký prostor jen sama na sebe) - průnik množin, ale nežít cizí život. Redukovat se a přizpůsobit se někomu jinému tak, až z vás nic nezbyde. Jsem v každém případě pro kompromisy, snažit se najít řešení, co vyhovuje oběma. Ale nejít za své hranice. Nejít proti sobě. Proto si myslím, že by člověk měl vědět, kde je má. Aby zůstal sám sebou, nežil cizí život - je to zase o tom ztraceném potenciálu a vlastně i o žití života naplno.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama