Víte, co je skvělý pocit? Když po třech dnech usilovného hledání zdrojů pro napsání práce zjisttíte, že kdybyste si pořádně přečetli zadání, tak víte, že máte psát práci na téma z vašeho oboru ne na libovolné téma. Takže v okamžiku, kdy máte plnou složku ze všech koutů internetu vyškrábaných prací o vlcích (protože to je téma, o kterém vím, že bych byla schopná něco napsat), zjistéte, že jste bez tématu a ještě ke všemu je sice na odevzdání práce plno času, ale náhodou musíte mít už teď o víkendu sepsané zdůvodnění, proč jste si vybrali to konkrétní téma, v čem je přínosné pro váš obor, mít hotovou přesnou osnovu a sepsat zdroje i s hodnocením. Vím, že je to moje chyba a měla jsem se dřív podívat na přesné požadavky, ale to už je teď jen "kdyby" a v současné situaci se o mě malinko pokouší histerie. Zvládla jsem si už najít nové téma i se zdroji, ale pořád to znamená, že ty zdroje musím za víkend projít, abych byla schopná sestavit osnovu a zjistit, jestli jsou relevantní pro to, co chci psát. Kdybych k tomu nemusela napsat opravný test, abych nemusela jít na ústní zkoušení a opravdu se ten předmět naučit, nečetla každý den několik středověkých básní (ve středověké angličtině, doporučuju, kdybyste se nudili), abych z nich vybrala jednu, na kterou napíšu response paper a nesnažila se sehnat a načíst materiály k tématu práce do Ženských spisovatelek, které se ukázalo být obtížně zpracovatelné, protože je k němu málo zdrojů a netuším, jak o tom napíšu 2500 slov (a už nemám čas to téma měnit), tak by to možná nebyl takový problém. Ale vzhledem k tomu, že jsem zjistila, že budu mít podstatně míň času, než s kolik jsem počítala a že se už po svátcích musím začít učit, tak začínám mírně panikařit. Ono to tak o zkouškovém a s prácemi bývá vždycky a nakonec se to nějak zvládne, ale většinou to nebývá oboje naráz. Do toho příprava na Vánoce a rovnou si můžete jít hodit mašli. A vůbec nejlepší na tom je, že mi s tím absolutně nikdo nepomůže. Tak hurá do toho!
