close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Rozebraná

22. června 2013 v 18:29 | Bella |  Na střepy rozbité já
Pojď sem a kousni si
ještě pořád ti mám, co dát
proč byste mě nemohli
od kosti celou rozebrat?
Naivní Vlčice je tu k mání
pro každého směle k rozebrání
Zanechejte podpisy
na rukou, na srdci, na duši..
Slzy si vždycky najdou cestu
vypálí dráhu tvářemi
naděje padne jak listí v zimě
a srdce nadobro zamčený
Proč plakat nad ztracenými okamžiky
zítřky se stejně nevrátí
zavři oči, doufej a možná někdo
kus tvého srdce vyzvrátí..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Long Long | 25. června 2013 v 20:44 | Reagovat

Líbí se mi to téma.. Je to tak - vždycky si někdo přijde a vezme si kousek, odchází, nevrací..
Co zbyde nám? Hřejivý pocit sebeobětování? Ten hřeje dost studeně..
Ten konec je vražedný.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama