Vypisovačka z 15.3.
Možná právě teď někde hoří hranice
a možná si ji všimneš
slavíka, jak zatřepetá křídly
a přeletí po skomírajícím nebi
uvadá hlava čarodějky
protože ji poplivali
smáli se její víře
v beránky
Slza skane do pavučiny
sny se jaksi zašmodrchaly
a nemůže najít cestu
Kam jde?
Má schůzku v lese
s jedním pánem
v temném plášti
a blýskavýma očima
- přivítá ji sekera..
Chtěla bych obejmout celý svět,
ale na to nemám dost velké srdce
lítostí pukne
a možná, že už bude příliš pozdě
nebo taky ten pravý čas
abys nezabloudila
v temném lese
sejdeš z cesty
a zapleteš se do ostružin
a možná, že ona přijde
protože tě někde v dálce střeží
přestože ji nevidíš
je na doslech
ale ty už uším nevěříš
pro samou posedlost hltáním
jsi slepá
tam vevnitř jsi zcela oslepla
máš vypíchané oči
a teď krvácí
ale někdo je ováže
a ukáže ti cestu
pod tlapkami
společně zvednete hlavy
a pohlédnete na západ
zavyjete za obnovené sliby
že se zase setkáte
možná pozdě
ale i kdyby
tak přece
havraní peří popadané v řece
a bolest na hrudi
- pro to peří havraní
kdo za tebe musel krvácet
a na trn se nabodat
kdo za tebe svůj život musel dát
slavík pláče pro růži
a jeho život ti špatně poslouží
protože pro všechen ten život
smrt přehlížíš
Vítr rozfouká popel
zašeptáš: "Odpouštím."
