Leden 2013

Zkouškové

23. ledna 2013 v 13:03 | Bella |  Deník
EDIT (bylo to ještě před půlnocí!): Mám to! Mám pokoj! Sláva =D

Mám za sebou poslední test. Teď budu tři dny nervovat, jestli jsem ho dala nebo mě čeká další týden učení.
Nemůžu si ještě dovolit cítit úlevu, každopádně bych ale už chtěla, aby to byl konec.
Musím říct, že zkouškový je fakt zážitek. Jestli se chcete naučit vyrovnat se sebou, není nic lepšího.
Dva měsíce, kdy (pokud jste magoři jak já..) málem nevylezete z domu, máte neustále nutkání všechny zabít nebo se zahrabat deset metrů pod zem a zůstat tam.
Najednou před vámi stojí Výzva jako vysoká zeď a musíte zhodnotit, jestli na to máte, jestli se vám vůbec chce ji zdolávat, jestli vám to stojí za to.
Za jedno blbé zkouškové jsem přehodnotila spoustu věcí. A spoustu věcí si ujasnila.
Zajímavá zkušenost. Jen by nemusela být davkrát do roka, protože, paradoxně, mám pocit, že druhé zkouškové už v takovémto stylu nepřežiju..
A jen tak pro zajímavost, pár zápisků z deníku o průběhu zkouškového (těch veskrze negativistických dojmů si nevšímejte):

Návrat k Vlkovi

23. ledna 2013 v 12:49 | Bella |  Čarodějka
Říkala jsem si, že bychom to už měli mít za sebou. Tolikrát jsme si to uvědomili a vrátili se, tolikrát si říkali, že tu Vlk pořád je a my, že nikam neodcházíme. Možná je to právě o tom nekončícm Koloběhu odchodů a návratů. Pozitivní na tom je, že víme, že se pokaždé vrátíme. A jednou tam možná i zůstaneme.. Až se naučíme věřit.

Tohle jsem napsala v jednom takovém tom záchvěvu uvědomění a došlo mi, že dokud se nevyrovnám se sebou, budu pořád sama. Protože právě já bych měla být ten, na koho se můžu vždycky spolehnout. Koneckonců, já budu se sebou až do konce a opustit se nemůžu, i kdybych chtěla. Jen odejít od duše a zakrýt si uši, ale všechno, co budu dělat, ubližuje jen mě a následně i vztahům kolem mě..

Lidská komedie

22. ledna 2013 v 17:50 | Bella |  Jiných
Nevím, jak je možné, že to tu ještě nikde nemám.. Tahle písnička mě silně ovlivnila..

Abeceda

22. ledna 2013 v 17:48 | Bella |  Jiných
Po hrozně dlouhé době jsem objevila jednu úžasnou písničku, co se vždycky zpívala na táboře u ohně. Pokaždé mě hrozně dostávala..

K čemu sliby

22. ledna 2013 v 12:19 | Bella |  Deník
Tak si říkám jestli - upřímně - má smysl snažit se něco ze své poezie vydat. Nikdy jsem nepsala z důvodu, že bych si myslela, že jsem dobrá básnířka, že můžu něco dokázat, něco změnit. Jen jsem se vypisovala. Stejně jako když kreslím, není to ani o tom, že by to nějak vypadalo, prostě ze sebe dostávám pocity. Chápu, že to pak někoho může oslovit, když se s těmi pocity identifikuje. Ale jako dílo, jako umění? Nemá to žádnou hodnotu.. Čím víc se snažím to nějak přebrat a něco vybrat, tím víc si říkám, že je to fakt zbytečné.. Je mi fuk, co si o tom myslí nějací kritici, ale zas kdybych to vydala, tak bych počítala s tím, že to bude číst víc lidí a kdyby to nestálo za to, kdo by to četl? Vydávat to v malém nákladu jen pro své známé se nevyplatí a navíc, když každý chce, může si to najít v archivu. Ani nevím, co bych tam vybrala, protože věci, co Nás oslovují, většinou nemají hodnotu jako poezie.. Fakt nevím, co s tím..

EDIT (26.1.): Díky za radu. Dlabu na to =)

Kraj světa

20. ledna 2013 v 13:42 | Bella |  Zavytí do tmy
Nestojí to za to.. A zavání to depresí. Učím se antickou mytologii - proto.

Múzy topím ve víně

18. ledna 2013 v 17:14 | Bella |  Zavytí do tmy
..a není mi to líto!

Následuj Vlka, ukáže ti cestu

10. ledna 2013 v 23:51 | Bella |  Vnitřní rozhovory
Hledím do očí - Vlkovi
a už nemám strach..

Šílenství

6. ledna 2013 v 11:04 | Bella |  Zavytí do tmy
Včera se něco stalo. Něco se probudilo. A já zjistila, že tohle nechci. Že mi něco chybí. A pořád hledám, musím dál hledat. Třeba to jednou najdu. Ale do té doby nebudu mít klid.. (Psala jsem - strašně moc..) /Pořád to nepřešlo, budu dodatečně přidávat../

Hnusí se mi to
všechny ty levné náhražky
všechny ty lži
Úspěch!
prý Štěstí
prý Láska
a prý Sny..
potřebuju něco cítit
potřebuju důvod
- proč žít

Věčnost není naše

6. ledna 2013 v 1:01 | Bella |  Slova příběhu
Vlku, můj drahý
ztratili jsme se v čase
a věčnost
ta už dávno není naše
jen dvě naše těla
vedle sebe tlela
na prach rozmetaná
už nikdy nepovstanem znova

Životem servaná

5. ledna 2013 v 19:46 | Bella |  Na střepy rozbité já
Slova
ve mě probudily
touhu
zmítat se,
řvát
v pařátech havrana
mlátit sebou
v agónii
o stěnu
Nech tu strunu
- struna je ohraná..
Budu chtít zůstat
a vdechnout vůni tesknejch večerů
nenechat jít
to, co jsem někde našla
jít
ode zdi ke zdi
životem servaná
ale tak živá
jako nikdy dřív!

Beránku, bereš mi dech

3. ledna 2013 v 19:16 | Bella |  Slova příběhu
Beránku, bereš mi dech
roztrh se sen
zašít ho nejde
Bereš mi dech..
Vrať se!
prý, že to přejde
Bereš mi dech
nechci se prát
ty za to nemůžeš
měl jsem tě rád
Bereš mi dech..

Vzdálení

2. ledna 2013 v 18:53 | Bella |  Jiných
Nové album od UDG mi příjde úplně jiné.. Ve většině jsem spíš slyšela Kryštofy a v Akrobatovi dokonce Landu.. Ale tahle písnička mě zaujala..