EDIT (bylo to ještě před půlnocí!): Mám to! Mám pokoj! Sláva =D
Mám za sebou poslední test. Teď budu tři dny nervovat, jestli jsem ho dala nebo mě čeká další týden učení.
Nemůžu si ještě dovolit cítit úlevu, každopádně bych ale už chtěla, aby to byl konec.
Musím říct, že zkouškový je fakt zážitek. Jestli se chcete naučit vyrovnat se sebou, není nic lepšího.
Dva měsíce, kdy (pokud jste magoři jak já..) málem nevylezete z domu, máte neustále nutkání všechny zabít nebo se zahrabat deset metrů pod zem a zůstat tam.
Najednou před vámi stojí Výzva jako vysoká zeď a musíte zhodnotit, jestli na to máte, jestli se vám vůbec chce ji zdolávat, jestli vám to stojí za to.
Za jedno blbé zkouškové jsem přehodnotila spoustu věcí. A spoustu věcí si ujasnila.
Zajímavá zkušenost. Jen by nemusela být davkrát do roka, protože, paradoxně, mám pocit, že druhé zkouškové už v takovémto stylu nepřežiju..
A jen tak pro zajímavost, pár zápisků z deníku o průběhu zkouškového (těch veskrze negativistických dojmů si nevšímejte):
