Září 2012

Srdce z olova

30. září 2012 v 18:26 | Bella |  Zavytí do tmy
Mám srdce z olova
- tak těžké, že mě táhne k zemi
Hroutím se ti v objetí
- spadneme oba,
ale ne sami

Svítání úsvitu

30. září 2012 v 18:25 | Bella |  Zavytí do tmy
Svítání úsvitu
na druhé straně
točíš se ve stínu
máš suchý dlaně
byla to pohádka
teď už nic není
s úsměvem na tváři
oddáš se tlení

27.9.

27. září 2012 v 15:17 | Bella |  Deník
Úžasnej den. Měla jsem vstávat v půl šesté. Někdy kolem půlnoci jsem se dostala do sprchy. Když už jsem konečně šla spát, nemohla jsem usnout, takže jsem prostě vstala, sedla k počítači a začla řešit věci, co jsou sice hrozně důležitý, ale běžně ne v jednu v noci. Předpokládám, že jsem usnula tak o půl druhé. Nakonec jsem ráno stejně měla víc času, než jsem potřebovala. Když jsem vyšla z domu, obloha byla na jedné strany jako z vaty a celá zlato-fialová, na druhé straně ostře modrá se strašně zvláštními mraky - myslím, že jsem to ještě neviděla.. Na zastávce jsem potkala K., tak jsme jely spolu. Obě jsme měly přednášku ve stejné budově, objevily jsme tam hezké místo, kam by se dalo chodit sedět. Koupila jsem si kafe, abych přežila. Přednášku jsme měli v zatím nejméně lidech, co jsem zažila v malé počítačové učebně. S počítači jsme naštěstí nepracovali, protože jsem ztratila heslo. (Teď jsem zjistila, že jsem debil, protože jsem si ho změnila a vím ho..) Pak jsme na sebe s K. zase počkaly a jely domů. Byla jsem na chvíli u ní doma, přičemž "chvíle" se trochu protáhla, takže jsem nestíhala. Za dvacet minut jsem si stihla udělat oběd a sníst ho. Byl hnusný. Já se na té indukční pánvi asi nikdy nenaučím.. Na následující přednášku o antické mytologii jsem se dost těšila, říkala jsem si, že by tam ani nemuselo být moc lidí. Houby. Bylo to tak plné, že po stranách nás ještě plno sedělo na zemi. A ukázalo se, že celý ten kurz je na netu, takže bych tam ani nemusela být. Takže jsem většinu využila k jiným důležitým činnostem. Mimojiné jsem zjistila, což mě velmi pobavilo, že přestože jsem an angličtině, nikdo ode mě neočekává, že budu mluvit, neboť máme všechny kutzy ukončené testem :D Teď sedím na FSS hezky v pohovce a nadávám, jak je to tu zatraceně zazobanecký :D Pohovky..chápete to..? Pohovky.. Na FF není ani kde sedět :D Jinak je to tady jak bludiště, asi bych se tu ztratila.. A jejich záchody.. To se taky s FF nedá srovnávat - moderní, hezký, čistý, plno kabinek, sprcha! Ehm.. Netěším se na fráninu - nikdy jsem ji neměla ráda.. A bude nás tam jen 9, takže asi budu muset předstírat i nějakou činnost >,< Jinak jsem zjistila, že mám asi tak moc svobody, že v tom plavu - jsem zmatená, najednou se nic neděje, nemám, co řešit (teda, já si vždycky něco najdu, ale mám dojem, že vytahuju kraviny, abych něco řešila). Došla jsem k názoru, že neumím být spokojená. Protože když bych mohla být, tak začnu vyvádět "jéje, co se to děje, na to nejsem zvyklá!". Já potřebuju něco řešit. V tom je můj zásadní problém i se vztahy - já bych vlastně mohla být spokojená, kdybych hledala klidný, harmonický, spokojený, vyvážený a trvající vztah, ale nehledám.. Jen ta nejhlubší láska mě přesvědčí.. Divoká a vášnivá - jako oceán.. Zatím tam tonu sama..

EDIT (23:04): A taky jsem zjistila, že jsem na fráninu úplně marná. Řeknu vám to čtyřmi možnými způsoby v ájině, ale nechtějte to po mě ve fránině. A nechtějte po mě číst před lidma, mluvit před lidma, mluvit s lidma..uhm.. Asi jsem misantrop, fakt. Končíme pozdějc, než jsem myslela, takže samozřejmě nic nestíhám, že. Jet na Lom v deset a být tam chvíli před půlnocí bude asi hodně sranda. Zítra je volno. Vstávám v sedm, protože jedem na víkend za dědou. A beru si sebou materiály, abych napsala esej a v neděli večer ji jen přepsala, zformátovala a odevzdala. Ale musím to napsat, že. Mám s sebou bublifuk. A knížku. Snad nebude pořád pršet.. Chybí mi les.. A běh.. Odstranila jsem si z mobilu T9 a učím se psát normálně. Je to docela makačka. Já vím, že je plno hodin, ale já měla prostě pořád spoustu času a klid a teď jsem začla vyšilovat. Chtěla jsem ještě něco napsat.. Jó, že jsem přecitlivělá.. Žeby úplněk? No nic.. Dobrou, čumáčci :)

xxx

27. září 2012 v 12:33 | Bella |  Zavytí do tmy
Jak Vlk ve mě hoří naděje
akt destrukce
havran povstalý z popela

Odjet

25. září 2012 v 22:38 | Bella |  Výkřiky ze stínů
Starší..

Odjet
Zmizet
Nechat to všechno za sebou
Nevracet se
Neznat se ke světu
Ani k jeho lidem
S prázdnými pohledy

17.9.

20. září 2012 v 23:30 | Bella |  Deník
Aneb den, co byl špatně od začátku až do konce

19.9.

20. září 2012 v 22:31 | Bella |  Deník
Aneb moje první přednáška

20.9.

20. září 2012 v 20:48 | Bella |  Deník
Aneb jeden ze zcela obyčejných dní začínající vysokoškolačky

K tomuhle mě inspiroval May, i když jsem původně chtěla napsat o některém z těch předchozích dnů, protože byly mnohem zajímavější. Možná se k nim ale vrátím. Mám pro změnu náladu psát "do deníčku". To, co vás čeká pod perexem, není nic uchvacujícího, prostě běžný den rozepsaný do pro mě nepochopitelné epické šíře..

Starosti víly

20. září 2012 v 13:43 | Bella |  Jiných
Když jsem ji slyšela poprvé, moc mě neokouzlila, a teď ji poslouchám pořád dokola - bez komentáře..

Krápník - Starosti víly

Life will never be the same again

20. září 2012 v 13:38 | Bella |  Výkřiky ze stínů

Znáte ten pocit, kdy vás jakoby shůry navštíví nějaká myšlenka a vy najednou víte, že je pravdivá? Prozřete a nic už pak nikdy není stejné..

Crack in the glass

17. září 2012 v 12:45 | Bella |  Slova příběhu
"Ne, počkej!"

Kočka přeběhla po stole a ocasem zametla jeho plochu. Obrázek v rámečku spadl na zem s nezaměnitelným "Křach!".

"Ne, ne, ne, to ne..!"

Klekla na kolena a začala sbírat střepy. Z očí se jí koulely slzy.

"To ne, ne.."

Vzala do rukou obrázek a dlouho na něj koukala. Nemohla si to nevykládat jako znamení. Na obrázku byla ona a její maminka, která ji v dětství opustila.

Všechno se rozbije..

Převalil se přes ní záchvat breku. Přitiskla si obrázek k hrudi a potlačila nutkání zvracet, jak byl nával silný, že otřásal celým jejím tělem. I v ní se něco zlomilo. Cítila se jakoby ona byla rozbitá na střepy..

Když se konečně uklidila a setřela slzy, položila obrázek na zem a všechny střepy dala na něj, aby na ně kočky nešláply. Pak se jí oči zase začaly zalévat slzami. Lehla si na kobereček, s obrázkem před očima a plakala. Nedokázala to zastavit. Plakala a přicházely k ní všechny vzpomínky, takže plakala ještě víc. Nemohla s tím nic dělat. Nakonec zcela vyčerpaná usnula.

Děsivé zjištění

17. září 2012 v 12:00 | Bella |  Glosy
Jaen, Bella
Autorka: Cissy
Povídka: Syn Pána zla

Poznámka autorky (aneb naše děsivé zjištění): "Psát SPZ jsem se rozhodla proto, že jsem sama takový typ povídky hledala na netu. Bohužel bez úspěchu."

Maškaráda

16. září 2012 v 23:29 | Bella |  Vnitřní rozhovory
Jaen, tak jsem to nakonec napsala - už ti zbývají jen tři :D Možná napíšu něco i na Zvlčet - teď je ten vhodný čas, takže asi jen dvě..

K tomu dole - vůbec se mě neptejte. Prostě jsem najednou začala psát. O kvalitě radši nebudu polemizovat.. Ale je to tu..

Světlo svíce

16. září 2012 v 19:28 | Bella |  Vnitřní rozhovory
Holčička pomalu kráčela temným lesem. V rukou držela svíci. Malý plamínek mnoho neosvětlil. Stále nevěděla, kam jde. Ale vydával natolik světla, aby viděla na dva kroky před sebe, kde před ní šel Vlk. A věřila tomu, kam jí vede..

Radši bych nežil

14. září 2012 v 22:17 | Bella |  Deník
Tak se mi povedlo připálit si oběd. Abych si zlepšila chuť, uvařila jsem si horkou čokoládu do nového termo hrníčku z Londýna s nápisem "Keep calm and eat chocolate". Přidala jsem do ní trochu smetany, javorového sirupu, špetku chilli, skořice a zázvoru. Byla vážně dobrá. Chtěla jsem si dát něco k jídlu, zjistila jsem, že tu je jen stará bagetka a jinak prakticky nic, takže jsem vyrazila na nákup. Byla jsem perfektně spokojená, když jsem měla v košíku (kromě jiných potřebností) Bounty, piškoty, perník a müsli. Teď tu sedím, piju víno a opět se vyspisuju. Myslím, že jsme se dostala do období sebevražedných depresí. Období, kdy se sebou nemůžu vydržet, chtěla bych být někým jiným a mám pocit, že je všechno k ničemu. Nejsem schopná si ani uklidnit a ani s učit na přijímací test z frj na vš. Někdy si říkám, proč jsem tak zatraceně složitá. Sama sobě bráním ve štěstí, ještě tomu říkám Osud a mám dojem, že si zasloužím všechnu bolest světa. Není to zvrhlé? Všechny, kdo mě mají rádi od sebe s vytrvalostí sobě vlastní postupně odpuzuju. Nechápu se. Já snad chci být věčně sama. Nevěřím, že existuje někdo, kdo by mě dokázal pochopit. Asi mám vysoký nároky. Dneska jsem zjistila, že důvod, proč vypadám, jakobych vylezla z koncentráku je, že jsem opravdu dost zhubla. Co je překvapivější - že mi to vadí. S tělem už jsem se tak nějak smířila. Se sebou? Ne. Není absurdní po smrti toužit a zároveň se jí bát? Asi ne - jen přirozené. Strašně se těším na podzim. Ty nálady se k němu asi hodí. Měla jsem dnes úžasný sen. Tak seděl k mé povaze, až jsem se nad ním musela smutně ušklíbnout. Mám dojem, že všichni někam zmizeli. A že žiju od minulosti do přítomného bodu. Budoucnost neexistuje. Děsím se vejšky. A to jsem to chtěla. Někdy mám pocit, že opravdu toužím po vemli zvláštních věcech.. Udělejte mi tu službu a zastřelte mě, já už to nezvládám..

Proč vždycky končím tady..?

13. září 2012 v 19:24 | Bella |  Vnitřní rozhovory
- Proč vždycky končím tady..?
Koloběh, maličká, to je Koloběh..
- Takže to nemůžu změnit?
Můžeš změnit cestu, ne cíl.
Každá cesta může být jiná
- pokud jsi se z minulosti poučila
A nebo před ní utéct
a cestu ztratit

Stará zavytí

13. září 2012 v 19:23 | Bella |  Zavytí do tmy
Tak jsem zjistila, že jsem vás o něco ochudila :P

Severusi!!!!!!!!

13. září 2012 v 18:09 | Bella, Jaen |  Glosy
Jaen, Bella

autorka: Isabella (to mě docela štve, to jméno..) (dokáže zkazit den..)
název povídkového cyklu: Jednoduché proč? (ano, proč?!)(bo!!!) (HP slash)
1.kapitola - Severusi!!!!!!!! (!!!!!!) (bez tolika vykřičníků by to totiž ani nešlo..) (!!!)

A protože jsem zlá (a aby to tu nebylo vše naráz) na druhou glosu si počkáte až do pondělí :P

Pan Vlk

13. září 2012 v 18:06 | Bella |  Zavytí do tmy
Inspirováno dokumenty o vlcích..

Deštník

13. září 2012 v 17:54 | Bella |  Slova příběhu
Opuštěný starý deštník ležel na botníku a toužil po dešti. Už dlouho s ním nikdo nešel ven. Jeho paní, co ho kdysi dostala k narozeninám, kamsi odešla a jeho odložili do kouta. Chyběla mu vůně deště. Chyběly mu dopady kapek a chladný čistý vzduch. Byl celé dny zaskládaný pod hromadami jiných věcí a nikdo si ho nevšímal. Už ani neznal světlo. Ani čistý vzduch. Ani teplo lidské ruky držící ho za rukojeť. Ani dotek prstů po jeho napnuté plachtě. Byl svědkem tolika příběhů, co se pod ním odehrály. Šťastných i smutných. Lásek i rozchodů. Slz i úsměvů. Jeho paní ale asi nakonec našla svůj šťastný konec, protože odešla někam, kde už ho nepotřebovala. Nedokázal si představit to místo bez deště. Kde lidé nepotřebují své deštníky. A pak se rozhodl. Odhodlaně se vyhrabal z hromady věcí a seskočil z botníku. Dveřmi se právě mihly naleštěné lakýrky, tak se rychle protáhl za nimi. Odkutálel se k výtahu a prošel i vchodovými dveřmi. Na prahu se zastavil. Pršelo. Vdechoval vůni mokrého prachu. Ulice byly plné vody, když se po nich vydal. Pozdravil se s ostatními deštníky a nechal po sobě konečně stékat dešťové kapky..

Neptej se, proč jdu ti sbohem dát

13. září 2012 v 17:48 | Bella |  Zavytí do tmy
Neptej se, proč jdu ti sbohem dát
mám právo snad
na trochu zoufán
po tvému boku stát
někdo mi jednou
možná zabrání
Kdo jeřabinu sní
vrátit do minulosti se třeba smí
pohled se k nebi obrátí
víra, ta už se nevrátí
havran se v nebi otočí
stránky knihy se rychle přetočí
naši lásku už vzal čas
zbývá po ní jen hrob v nás
a bolest teče v žilách

Ten večer něco si vzal

13. září 2012 v 17:43 | Bella |  Slova příběhu
Oficiálně je to Siriův výlev někdy po návratu z Azabanu za jedné z osamělých nocí na Griumaldově náměstí.. (Vzniklo při poslechu písně Kouzlo od Silent Hill) Je to strašně divný (a naštěstí krátký..)

Zavytí z Ostravy

13. září 2012 v 17:10 | Bella |  Zavytí do tmy
Jaen mě asi zabije, ale Ostrava je prostě krásná - inspirativní.. (Z příjezdu do Brna mě málem kleplo..) Pár veskrze pozitivních zavytí..

Neptej se nás

13. září 2012 v 16:55 | Bella |  Slova příběhu
Nebýt poslední věty, mohlo by to samozřejmě být o komkoliv.. Je to šílená vypisovačka, ale Jaen by určitě bylo líto, že tu nevidí propálený koberec, takže ji publikuju :D

Devět hříchů

13. září 2012 v 16:48 | Bella |  Slova příběhu
Variace na původních "Nine crimes" - je to vypisovačka, samozřejmě, ale těch tu teď asi bude dost..