Potřebovala bych změnit prostředí. (A neříkejte mi, že jsem se zrovna přestěhovala..) Společnost. Možná život. Možná kůži. Potřebovala bych psát - pořádně zas pro změnu. Potřebovala bych vypadnout. Do hor, někam hodně daleko. Mám po krk světa kolem sebe..
Naučili jsme se vnímat bolest jako součást života
jako kousky korku v příliš trpkém víně
krev stéká po hrdle láhve
střepy přece nosej štěstí!
to řekni té ráně na zápěstí
co tiše pálí a rozšklebená nahání děsnej strach
že já - jen já jsem svůj vlastní vrah
jako kousky korku v příliš trpkém víně
krev stéká po hrdle láhve
střepy přece nosej štěstí!
to řekni té ráně na zápěstí
co tiše pálí a rozšklebená nahání děsnej strach
že já - jen já jsem svůj vlastní vrah
***
Pár kapek krve na dně sklenice
- chci říct vína
Co jsem to vlastně pila?
možná že to melancholé byla
Co koukáte?
Běžte domů spát
na hrob mi šlapete
nechte si lítost,
co zaživa jste pro mě neměli
a pár slov - mít rád
- chci říct vína
Co jsem to vlastně pila?
možná že to melancholé byla
Co koukáte?
Běžte domů spát
na hrob mi šlapete
nechte si lítost,
co zaživa jste pro mě neměli
a pár slov - mít rád
(melan cholé = černá žluč z řečtiny -> odsud melancholik)

to řekni té ráně na zápěstí
co tiše pálí a rozšklebená nahání děsnej strach
že já - jen já jsem svůj vlastní vrah
Je to trpký jako víno, přijde mi - zahořklost, otrávenost. A nasládlý steskem a slzavýma vzpomínkama - možná, že zčásti i šťastnýma..?