Rozhodla jsem se, že když už mě to čtení článků nakoplo k tomu, abych se sebou pro změnu začla zas něco dělat, sesumíruju si to tady, aby tu pro změnu bylo něco pozitivního, nejen ty stížnosti, jak se mi to nedaří :))
Přemýšlej o tom, co děláš, proč to děláš a jestli to musíš dělat. Co si před sebou neobhájíš, zahoď. Ptej se, zda to skutečně máš zapotřebí.
Žij v okamžiku. Soustřeď se na to, co právě teď děláš. Aneb "Jez, když jíš, pij, když piješ. Dojedl jsi? Tak si umyj misku."
Dej si záležet na dvou nebo třech věcech, neber si jich na starost sto nebo tisíc, místo miliónu počítej s půltuctem.
Je všechno to, co děláš nezbytné, nebo to děláš z nějakého jiného důvodu? Jakého? Kdo říkal, že se to má? Opravdu to potřebuješ? Zlepšuje to nějak tvůj život? Co se stane, když se toho zbavíš?
Jak bys chtěla žít svůj život, kdyby sis mohla vybrat? Co děláš nejraději? Dokážeš vyjmenovat alespoň 10 věcí?
Věnuj se věcem, co máš ráda. Není to rozmar, pitomost ani zbytečnost. Je to vzduch. Je to nutnost k přežití.
Dýchej. Soustřeď se na to, jak dýcháš. Zastav se a uklidni.
Vymez si každý den čas na meditaci, odpočinek, chvilku, kdy můžeš vypnout. Na plný plyn bys daleko nedojela.
Rozvrhni si čas.
Buď šťastná nyní, bezdůvodně, nebo nebudeš šťastná vůbec.
Čas je nyní (teď), místo zde (tady). Zůstaň v přítomnosti. Minulost nezměníš a budoucnost je nejistá. (Ale nezapomeň snít!)
Namísto plánování se soustřeď na to, co právě teď děláš. Na právě prováděné úkoly.
Místo vypracovávání složitých systémů zjednodušuj. Co to jde.
Uvědomuj si vše, co děláš. Není důležité to, co děláš, důležité je uvědomění.
Vychutnávej si okamžik, i když se nudíš, např. když na někoho čekáš, najednou zjistíš kolik se toho kolem tebe děje.
Koncentruj se na banální věci např. vysávání nebo mytí nádobí a na chvilku se přestaň zabývat svými pocity.
Stanovuj si reálné cíle.
Nech to být.
Přítomný okamžik je to jediné, co v danou chvíli máš. Uvědom si to.
Ptej se. Neboj se a zeptej se.
Nauč se říkat ne. (Kdo neumí říkat ne, bojí se přiblížit druhým.)
Najdi si své hranice. Stanov si zásady. Když se ti něco nehodí, nechceš, odmítni.
Neshazuj sama sebe. Chval se! Zapomeň na to, že samochvála smrdí. Dlužíš si to. Zasloužíš si to. Vynahraď si to. (Nikdo z nás nepotká v životě tolik laskavosti, kolik potřebuje.)
Chyby ti nabízí možnosti, co ještě vylepšit, poupravit, změnit.
Je to jen pocit. A všechny pocity pominou. Nevěř všemu, co cítíš. Je to jen v hlavě.
Pojmenuj své démony a nech je jít.
Jsi Vlčice, jsi bojovník, postav se tomu čelem.
Nech si pomoct. Nikdy není pozdě říct si o pomoc.
Odpusť si.
Uvědom si, kdo jsi, kam míříš a jak se tam dostaneš. Co si o sobě myslíš?
Uprav se, usměj se a zkus mluvit jinak nebo pro změnu o něčem jiném (např. si nestěžovat).
Nenadávej si za to, kde jsi a že nejsi dál. Uvědom si to, přijmi to. Pochval se za to, že ses dostala až sem a pokračuj směle dál.
Přestaň se za každou cenu kontrolovat.
Neodpusť si druhým něco pochválit, potěšit je.
Dostáváš jen to, co sama nabízíš druhým. Nastavují ti zrcadlo.
Postav se svému očekávání.
Zajdi si ven.

Přes veškerou snahu mám pocit, že dokážu naplnit max. polovinu
Mno...včera se mi tě ve škole nepodařilo najít, ale až vymámím kredit, tak si od tebe vysomruju novinky :) Veselé Vánoce