- "Proč se učíš tu biologii?"
- "Přece, abych odmaturovala."
- "A proč?"
- "Abych mohla jít na vejšku."
- "A proč?"
- "Abych získala nějaké slušné zaměstnání."
- "A proč?"
- "Abych se uživila a byla nějak užitečná."
- "A proč?"
- "Každý by měl být."
- "A proč?"
- "Tak to prostě funguje."
- "A proč..?"
(Taky vás to unavuje..?)
Proč, proč, chci se jak malé dítě ptát
chci smysl žití hledat
proč děláme to tak a ne třeba jinak
K čemu tohle všechno vede
Dohlédneš na konec všech cest?
- jen propast temnotná
a všechno znova, zase znova
století přenášená vina
- z života do života
Proč tohle všechno žijem,
abysme šli zase znova, znova
Každé ráno vstát a upravit si vlasy
- k čemu vlastně?
Proč asi, proč asi?
Večer padáš vyčerpáním do postele
do dlouhém naplněném dni
bez kapky energie
s napětím čekáš, až se rozední
- den už ti nové šance stele
Vyčeprej všechny svoje síly
Vždyť dávat je tvé určení!
Od toho přece v noci spíme,
abysme se zas svěží vzbudili
Zdá se, že spánek je to jediné, co nás kdy naplní...

Ta poslední věta je hodně smutná..
Přitom se mi zdálo, že i mezi těmi vyčerpávajícími proč a k čemu prosvítala nějaká naděje a skryté odhodlání..