Nine inch nails - Right where it belongs
Listopad 2011
Friend, I'm letting you go, come back when you're yours alone
18. listopadu 2011 v 23:48 | Bella | Vnitřní rozhovoryDošlo mi, že všechny věci v životě maj nějakej smysl. Překvapení! - i ty negativní. Má nás to někam posunout. A místo nesmyslného bití hlavou proti zdi a snahy překonat proud, je mnohem jednodušší nechat se jím vést. Nemyslím smířenost s Osudem a rezignaci. Ale pochopení situace a těžení z ní. Je rozdíl, když to nakonec vzdáte a utopíte se a nebo se odrazíte ode dna, splynete s proudem a stanete se vodou..
Našli jsme odrazy naší duše v očích těch druhých, teď je čas najít sami sebe.
Friend, I'm letting you go, come back when you're yours alone.
Nic nemůže stát, pokud to nemá pevné pilíře.
Udělám vše, abych mohla pokračovat v dýchání.
Nemusíte chápat.. Ale já pochopila..
Everybody hurts
17. listopadu 2011 v 23:23 | Bella | JinýchProtože existujou i večery, kdy si člověk uvědomí, že ještě je pro co žít a že není úplně sám - a to je fajn :) Díky :)
Prasátka
11. listopadu 2011 v 18:36 | BellaŇuch ^^

Jo, jsou to ty prasátka z Obory, ale nejsou to ty fotky, co jsem vám slíbila, ale nové (nemůžu je dostat z mobilu :(). A neupravovala jsme je, jinak bych se z toho musela zbláznit..
Zbytek na Rajčeti ;)
Say goodbye
10. listopadu 2011 v 15:58 | Bella | JinýchJo, zas Skilleti. A Comatose je dokonalý, abyste věděli.
Celej svět sám nikdy nezdolám
10. listopadu 2011 v 15:43 | Bella | Zavytí do tmyZas jednou takový průřez životem v citátech.. Nejstarší vespod (važte si toho, dalo to dost práce přeházet :P)
Jeden sen
7. listopadu 2011 v 16:38 | Bella | Vnitřní rozhovoryVím, co je špatně. Vzdala jsem se snů. Protože to tak zatraceně bolí, když umíraj. Jenže Vlčice jsou ze snů živý. Jsem normální srab - bojím se začít zase snít. Když já mám takovou smůlu na nesplnitelný sny...
Proč
7. listopadu 2011 v 16:31 | Bella | Vnitřní rozhovory- "Proč se učíš tu biologii?"
- "Přece, abych odmaturovala."
- "A proč?"
- "Abych mohla jít na vejšku."
- "A proč?"
- "Abych získala nějaké slušné zaměstnání."
- "A proč?"
- "Abych se uživila a byla nějak užitečná."
- "A proč?"
- "Každý by měl být."
- "A proč?"
- "Tak to prostě funguje."
- "A proč..?"
(Taky vás to unavuje..?)
Proč, proč, chci se jak malé dítě ptát
chci smysl žití hledat
proč děláme to tak a ne třeba jinak
K čemu tohle všechno vede
Dohlédneš na konec všech cest?
- jen propast temnotná
a všechno znova, zase znova
století přenášená vina
- z života do života
Proč tohle všechno žijem,
abysme šli zase znova, znova
Každé ráno vstát a upravit si vlasy
- k čemu vlastně?
Proč asi, proč asi?
Večer padáš vyčerpáním do postele
do dlouhém naplněném dni
bez kapky energie
s napětím čekáš, až se rozední
- den už ti nové šance stele
Vyčeprej všechny svoje síly
Vždyť dávat je tvé určení!
Od toho přece v noci spíme,
abysme se zas svěží vzbudili
Zdá se, že spánek je to jediné, co nás kdy naplní...
Spadlá hvězda
6. listopadu 2011 v 14:13 | Bella | Výkřiky ze stínůVypisovačky. Výsledek včerejšího přemýšlení. Ignorujte to - asi jak ten předchozí článek.
Můj temný vládce
4. listopadu 2011 v 18:34 | Bella | Výkřiky ze stínůHavrane, můj černý Havrane, krásný Havrane
můj temný vládce
temný vládce
mého chlupatého srdce
můj vládce s těžkou perutí
držím tě v kleci zavřené
nevejdeš se tam, vím, že ne
Ale jednou křídla roztáhnem a vzlétneme
Vzlétneme!
(Ještě ne..)
Veď mě do světla
4. listopadu 2011 v 18:25 | Bella | Na střepy rozbité jáUhm. Konec jsem psala mnohem později než začátek a vznikl na podnět studia filosofie. Možná to bude znít děsně..mesiášsky? Ale co už..
