Říjen 2011

Šachy

30. října 2011 v 16:11 | Bella |  Jiných
Pro velký úspěch ;)

Mohli bychom být kameny, a třeba by nám i bylo líp

23. října 2011 v 17:11 | Bella |  Deník
Je neuvěřitelně hnusně. Tak depresivní počasí jsem dlouho nezažila.
Konečně jsem si koupila pistáciovou čokoládu, kapučíno (vanilkový neměli, chmch..) a horkou čokoládu. Asi jsem dehydratovaná, vtipný..
Strávila jsem většinu dne vyhledáváním univerzit a vymýšlením dalšího uplatnění. Jedna z věcí, co mi ta psy-(chopatka) poradila, bylo překladatelství. Když odstoupím od toho všeho, co jsem si slibovala od svého budoucího povolání, musím uznat, že nabídka předmětů u studia angličtiny na fildě je celkem zajímavá. Třeba gay studies - nevím, co tam sicě dělaj, ale viděla jsem, jak probíhají, a přiznám se, že mě to hodně láká. Další, co mě zaujalo, je speciální pedagogika s možností uplatnění v hipo- nebo canis-terapii. To je ta pomoc lidem - konkrétně různě handicapovaným dětem. Proč ne, že. A nakonec si říkám, že České Budějovice nevypadají zas tak zle, takže si asi zkusím hodit přihlášku i tam - na zoologii se zaměřením na etologii ^^ Pořád bych měla vymyslet ještě něco, abych měla více možností, ale jak jsem se na to tak dívala, tak na FSS v Brně prostě nechci, takže moc možností už není.. Uvidíme..
A přesně jak jsem si myslela - o Kunderovi je toho všude plno, ale sehnat si informace o jeho Monolozích, abych měla z čeho sestavit referát, je fakt madlidský úkol..
To jen takové další pravidelné hlášení z doupěte sebelítosti.. Mějte se.

Dokonalá

23. října 2011 v 16:57 | Bella |  Slova příběhu
Kdybych se ještě někdy chtěla dívat na něco podobného jako Černá labuť, tak mě včas zastavte. Klidně násilím...

Masky

23. října 2011 v 16:44 | Bella |  Na střepy rozbité já
A tak co už..

Pro svět nepoužitelná

22. října 2011 v 19:58 | Bella |  Deník
Vždycky jsem si říkala, že nevím, co tu dělám. Že bych se radši vrítila do středověku. Ale když se člověk dozví, že je v podstatě pro praktickej život nepoužitelnej, není to zrovna příjemný.
Byla jsem na pohovoru s psycholožkou ohledně budoucího vzdělání a zaměstnání. Probíhalo to způspbem "150 důvodů, proč byste neměla být psycholožkou". Fajn, některých těch věcí jsem se obávala, ale po dnešku jí musím dát zapravdu, že touhle cestou ne. Problém je, že to byla jasná volba, o ničem jiném jsem ani neuvažovala. Trochu mi udělala čáru přes rozpočet.
Ještě ke všemu se na mě dívala, jakobych spadla z Marsu (i když to možná bylo mým zjevem). Neřekla mi o mě prakticky nic, co bych dávno nevěděla. A nenabídla mi vlastně pořádnou alternativu. Respektive, dozvěděla jsem se, na jakou školu bych mohla jít (do Budějovic, haha), ale ne, co z toho bude, co bych vlastně mohla v budoucnu dělat (mám pocit, že nic). A na matiku jsem skutečně totálně tupá. Veškerým číslům bych se měla vyhýbat jako čert kříži. Fajn. Nemůžu si pomoct, ale strhla mi pevnou zem pod nohama. Čekala jsem, že mě ujistí nebo navnadí, poradí, nasměruje, ale cítím se naprosto rozhozená, zmatená a ztracená. Co už.
Někdy si říkám, že si někde nahrabu a budu cestovat, nebo budu někde poustevničit, živit se kořínky a pak mě najdou a zavřou do blázince. A nebo budu psát básně, ožírat se absintem a brzo umřu. A nebo si vezmu hnusnýho olysalýho starýho boháče, otrávím ho a budu dědit. Bleh. Ne, na to nemám žaludek.. No nic.
Byla jsem se podívat v brněnském podzemí. Čím dál víc mě láká oživování historie - living history. Chm.
A mám splněno jedno setkání. Čajovna je prostě "magic place" - co to dokáže s lidmi..
Nic, konec sebelítosti. Užívejte si podzimu - už přilétají vrány..

Prase

21. října 2011 v 17:18 | Bella |  Deník
Přítel či nepřítel-kdo ví
pocity prasete po třetí ráně
kdo mu na otázku odpoví
a kdo odpoví správně

Baf. Ještě jsem neumřela. Bohužel. Asi jste si všimli.
Byla jsem u nás v Oboře a zjistila jsem, že tu máme ohradu s divokými prasaty, kde je můžete i zblízka vidět. Brzo, já vím. Mám fotky v mobilu, takže bude za a) dlouho trvat, než je z něj dostanu, za b) budou stejně mizerný.
Dodívala jsem se na Černou labuť. Myslím, že jsem se na to neměla dívat.

Musim ti to říct, je to jako tíseň
jako tíseň, kterou mívám, když jsem sám,
nemůžu spát

Těším se na příští týden. Konečně půjdu ke kadeřnici.
Nemám snad jediný den kalendáře prázdný, ale furt žiju. Přežívám.
Potřebuju si koupit horkou čokoládu a vanilkový kapučíno. A nový matéčko. A možná konečně tabulku čokolády. A máslovej croissant. A pizzový Bake rollsky. Uhm. Neřešte.
Už jsem se zmiňovala, že budu mít vysoký kožený černý šněrovací boty? ^^
A k Vánocům chci knížku od Andrey Vatulíkové. Fakt. Ne, neptejte se mě, kdo to je. Máte strejdu Googla. Doufám, že bude alespoň stát za to, když se nedá nikde najít ani ukázka.

Nevim, jaký bude ráno, je tisíc věcí
na moji hlavu vypsaná odměna
a já do rána plavu v tom
ale to mě přece dovedlo až sem

Kdyby nebylo školy, tak se možná i mám dobře. Možná. No.. No, dobře, tak ne.. Ale skoro!
Měla bych se sejít se spoustou lidí. Já vím. Je to trapné, je to ohrané, ale fakt nemůžu nikde najít čas. Myslím, že mají právo být na mě naštvaní. Jo, mají. Když si uvědomím s kolika lidmi mi takto nakonec úplně odumžel kontakt, uhm..
Ne, nechci žádné další odumírání. Nebo klidně pomalu odumírat, ale žádné zlomy. Hezky se šinout po své spodní linii, výkyvy mi nedělají dobře.
Mám novou přítelkyni. Vrbu. Doufám, že je to vrba, je trošku zvláštní..

Když jsem s tebou, i když jsem sám...
Musíme se schovat
ale neni kam
Ale není kam!

Ukončím to. Už mě nenapadá čím to tu vycpávat. Bolí mě hlava.
Je mi fajn. Fakt.
Mějte se hezky.


Text: Divokej Bill - Prase

Naděje

21. října 2011 v 16:17 | Bella |  Slova příběhu
Byla jsem v lese. Touala se. A snila.

Lepší už to nebude

21. října 2011 v 16:03 | Bella |  Výkřiky ze stínů
Psala jsem.. Fakt. Šíleně dlouhou vypisovačku. Vůbec jsem ji nechtěla publikovat, ale říkala jsem si, že třeba si v tom někdo něco najde.. Jako obvykle se v tom sešlo strašně moc různých pocitů..

Blahblahblah

20. října 2011 v 14:41 | Bella |  Výkřiky ze stínů
Jemifajnjemifajnjemifajnjemifajnjemifajnjemifajnjemifajnjemifajnjemifajnjemifajnjemifajnjemifajnjemifajn...
Je-mi-fajn.
Fajn.
Povinnost splněna.
Je mi líp.

Skleněný peklo

9. října 2011 v 15:55 | Bella
Možná jste si všimli - překopala jsem rubriky. Je tu jedna nová - Výkřiky ze stínů alis Stránky černé knihy, Kniha Stínů, Vyblitá duše...prostě takový to, co nemusíte číst, protože je to většinou čistá deprese bez umělecké hodnoty. (Zajímavý je, že je tam většina posledních článků..) A není to vhodný pro slabý povahy. Fakt. Kdybych tu dlouho nepsala, tak se vůbec nedivte. Howg.

"Miluješ mě? Řekni mi jen to a pak si jdi."

2. října 2011 v 22:25 | Bella |  Výkřiky ze stínů
Pár starších štěků posbíraných v mobilu a deníku.. (Nadpis od Rael z Al Aaraaf)