close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vyhnanec

24. srpna 2011 v 14:18 | Bella |  Slova příběhu
Bolestné oči - vyhnancovy!
a žár nad tisíce slov
divoká zimnice
a rej sněhových vloček



Jsem odsouzen k samotě,
za věci, co jsem udělal
a co bych tak rád zpátky vzal
Ale naše cesty nevedou zpátky
žádný útěk zadními vrátky
žádné odpuštění - tu pro nás není

Samota je mým osudem
mým posledním hřebem - do rakve
ze smrkové kůry
zde mezi truchlícmi stromy
budu věčně bdít (tlít!)
nikdy nenacházejíc klid

Protože temnota mé mysli mě nenechá spát,
činy, co jsem neměl, nesměl napáchat
Nechám se obejmout prokletím
- tím nejspravedlivějším trestem
ztratím se ze světa beze slova - tak strašně lehce

Sžírán nenávistí k sobě sám
pomalu, pomalu umírám
(Celý život!)
Sám a sám

Se stromy, kořeny a větvemi
- vlastně to není tak zlé
Příteli?
Buk a dub a javor a jeřáb
liška, zajíc, sokol, páv
jsou mými přáteli, mám je rád

Budou u mého hrobu stát
až ulehnu věčně spát
roznesou mé tělo, až budu hnít
a má duše bude mít navždy klid

Konečně svobodný jako pták
Proletíme se oblohou, Havrane, jen tak..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Long Long | 24. srpna 2011 v 18:01 | Reagovat

Bolestné oči - vyhnancovy!
- zajímalo by mě, jestli tě napadlo totéž, co mě..

Byl to silný příběh, volila jsi slova, která sevřela..

Líbilo se mi to.

2 Bella Bella | 24. srpna 2011 v 19:03 | Reagovat

Možná?
Díky..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama