Působí to na mě klidně. Jako ty pocity, kdy stojím a koukám do krajiny, která je moc krásná na to, abych jí pochopila. Auta, vlaky, ptáci v dálce a já neletím. Ale je mi dobře, protože už to dávno vím,
to všechno. Dává mi to smysl. Stačí se dívat.
On ten okamžik, kdy jsem to psala, byl takový klidný - s bolestným pousmáním. Ale v rozpoložení, kdy jsem tyhle věci přidávala mi to přišlo šíleně beznadějné.
Působí to na mě klidně. Jako ty pocity, kdy stojím a koukám do krajiny, která je moc krásná na to, abych jí pochopila. Auta, vlaky, ptáci v dálce a já neletím. Ale je mi dobře, protože už to dávno vím,
to všechno. Dává mi to smysl. Stačí se dívat.