close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

V co by se proměnil můj bubák a nejšťastnější vzpomínka

14. dubna 2011 v 8:13 | Bella |  Úvahy
Úvahy, hurá sláva..


V co by se proměnil můj bubák?

Dlouho jsem uvažovala. Čeho se bojím? Pavouků? Takový strach dokážu překonat. Jako malá jsem se strašně bála smrti, než jsem se uklidnila vírou v reinkarnaci. Ale stále se bojím neexistence. Prázdna. Nedokážu si představit "nic". A proto se toho bojím. V tom je ten problém. Všechny moje strachy jsou jaksi nekonkrétní, nehmotné. Přepadají mě záchvaty úzkosti, když v noci pozoruju stíny plížící se po zdech. - Stvůry sedající si na okraj mé postele. Přinášejí jen samé děsivé myšlenky. Ztráta blízkých. Pochybnosti. Bolest. Křik. A strach. Takže - trapně - můj bubák by na sebe nejspíš vzal podobu mozkomora. Protože ti tohe všechno prostě zosobňují. Provází je to. Ten ledově mrazivý pocit. Úzkost. Dojem, že se nemůžeš nadechnout, plíce ti zaplňuje studená mlha.. A všechny ty hrozné myšlenky.. A jejich prázdné oči, tlející ruce, vzhled zhmotněných stínů.. To je ono..

Takže v návaznosti na to - nejšťastnější vzpomínka:

S těmi je problém, že jich moc nemám. Ne, že bych nikdy nebyla šťastná, ale já ten pocit štěstí nikdy neuměla pořádně uchopit. Užívám si ten okamžik, vnímám to štěstí, ale jak zmizí okamžik, zmizí i štěstí. Neumím ho uchovat. Ochraňovat ho jako poklad. Napadá mě, že nejšťastnější vzpomínka by byla na chvíle s vlky. Pokaždé, když vyšel nějaký sraz. Bylo to jako splněný sen. Když byla celá Smečka pohromadě.. A taky pocit, který mám, když se dívám na jednu starou fotku z oslavy narozenin, kde jsme ještě byli celá rodina pohromadě. A usmíváme se. Tehdy jsem určitě byla šťastná.. A vybavila bych si ještě jeden okamžik, kdy vím, že jsem byla nesmírně šťastná.. I když jsem si pak mnohokrát přála, aby k tomu nikdy nedošlo..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Long Long | 14. dubna 2011 v 19:57 | Reagovat

Taky jsem se o tom napřemýšlela - zajímalo by mě, čím by mě vyděsil bubák v HP, protože nevím, čeho se bojím nejvíc, ikdyž to asi taky bude abstraktního původu.. To druhé - nad tím jsem přemýšlela ještě víc, ale nemůžu než potvrdit to, že bývám šťastná, ale neumím ty okamžiky uchopit tak, abych byla šťastná při vzpomínce..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama