Včera jsem se dívala na Bouřné výšiny (Na větrné hůrce) a tohle ve mě prostě zůstalo:
"Nedokážu žít bez svého života. Nemůžu žít bez své duše."
Dneska jsem se dívala na seriál a opět se něco našlo:
"Zranil jsem osobu, na které mi záleží na světě ze všeho nejvíc. Pro to není omluva. Pro to není vůbec žádná omluva.." - "Ale je. Jsi člověk."
Pro sebe omluvu nemám..
Tenhle článek neřešte..
