Opět od Vlka. Opět poezie. Opět MAP. Asi netřeba vysvětlovat.. Jak Tichošlápek bolel Moonyho a jak Moony trápil Tichošlápka.. Vzniklo u poslouchání Silver and Cold od AFI - doporučuju k poslechu:
P.S.: Ještě mám o nich jeden slash, ovšem je psaný..jak to říct..tzv. "po flámu" a asi je to poznat :D A pravděpodobně jsou v něm umocněné všemožné pocity, co už jsem enchala za sebou, takže bych byla ráda, kdybyste se vyjádřili, jestli to mám zveřejnit nebo ne.. Dík :)
Ledový pohled tvých očí
stříbro v nich
zabodává se mi do srdce
a pálí
pálí víc, než by to dokázalo
cokoliv jiného
nikdo nepálí jako ty
vypálil jsi mi na srdci podpisy
- jizvy na duši
"Tento vlkodlak patří Tichošlápkovi"
Kým ti vlastně jsem?
- pouhým nočním snem
Tvá slova jsou krásným klamem
zpečetěna polibkem
- hořkost na jazyku
pálí
- jako ty
"Proč pláčeš, Moony?"
Jsme sami, tak sami
- v srdci
jsme sobci
jsme ztracení
Jsi krásný, když spíš..
"Moony, jinovatka ti nesluší!"
Kam odešly naše sny?
společně s námi zalehly
a zemřely
- jako naše malé "my"
Příteli, tvé lži jsou jako vržené kameny
jako kůly
- do srdce
jako kulky stříbrný
- jsi stejně tak studený!
(psí čumák)
Kam odešly naše dny?
Dvanáct let za mřížemi
Snad jsem trpěl dost?
Nesmažeme minulost
ani kdybysme chtěli
Příteli, to stříbro se z tvýho
pohledu už neztratí
"Polib mě jako kdysi!"
- Už to nikdy nebude jako dřív
- Jak to můžeš říct?!
Stačí jen chtít..
- A co když - už nechci..?

- Už to nikdy nebude jako dřív..