Duben 2011

Nightmare

28. dubna 2011 v 16:42 | Bella |  Obrazem
:))))

"Je to pořád ta stejná noční můra - ta holka s košíkem sladkostí, s tou červenou čepičkou, ale teď má bazuku! "

Mezi vlkem a psem

27. dubna 2011 v 22:55 | Bella |  MAP
Takové..něco.. Nemusíte chápat.. Nechce se mi vysvětlovat, ale hodina mezi vlkem a psem je půlnoc, mezi vlkem a psem může být taky bezvýchodná situace trošku podobné "dostat se z deště pod okap" a mezi vlkem a psem - no, mezi Tichošlápkem a Moonym.. Prostě to k nim sedne.. A nemám to z vlastní hlavy (opět) - to Lejdy..

Vlk psal

27. dubna 2011 v 22:51 | Bella |  Zavytí do tmy
Starší zavytí. Asi už to nikdy "nedokončím", takže to tu dávám takhle..

Nebolím

25. dubna 2011 v 22:41 | Bella |  Deník
"Vykašli se na to, zlato, ty nemůžeš za to, že mi je, tak jak mi je, nejsi to ty, je to jen chemie.."

Říkejte si co chcete, Chemie od Xindla má prostě skvělý text. A celý prázky mi zní v hlavě, tak proto. Cha.

Já fakt píšu! No, ne tyjo.. Važte si toho! Měli jste vidět ten zápis - jedna strana A4. Fakt. Hrůza. A ještě jsem ho nemohla najít. (Kdo by čekal, že to s sebou tahám kudy chodím..)

Tak, co jsem dělala o prázdninách...

Abyste věděli byly divné. Myslela jsem, že byl divný den. Ale ten další byl taky. A další.. Mnoho divných dní. Z mnoha dalších divných dní. Divných týdnů. Je divný rok. Je mi divně. Divné..

Pila jsem hnusný zelený pivo. Vedla dlouhé duchovní debaty. Možná našla Učitele. Znovu šlápla na Cestu. Chodila jsem bosky po lese. I mezi střepy. (A nemám žádný v noze, heč!) Vedla jsem divné řeči. Tlápala jsem na klavír. (Chtěla bych na to umět hrát!) Ležela jsem na zemi a tiskla se k ní. (Byl Den Země - věděli jste?) Nechala jsem po sobě lézt hmyz - dokonce pavouka (Jsem děsně ráda, že mě Země tak miluje..) Zarývala jsem se nohama do hlíny. Nechala se hladit větrem. Dýchala jsem. Dávala jsem si míchaný koktejl s vodkou. Naučila jsem se jíst čínskými hůlkami. Jedla jsem sushi. Pila jsem saké. (Nedávejte si to, je to zlo..) Chci jet do Japonska. Viděla jsem lítat netopýry. Špilberk je v noci hezčí než ve dne. Lítala jsem. Dočetla jsem Zvlčení. Pobrečela jsem knížku. Byla bouřka. Je mi divně. To už jsem říkala? Ník.

Píseň Úvuavú

25. dubna 2011 v 22:05 | Bella |  Slova příběhu
Pásmo. Dočetla jsem Zvlčení - tohle je tím inspirováno.. Nad koncem jsem brečela jak želva a zamáčela jim knížku, ehm.. Možná se dokopu k tomu vám o tom něco napsat.. Možná napíšu i něco o prázdninách.. Možná.. Mám divnou náladu.. Návraty.

Když

25. dubna 2011 v 21:57 | Bella |  Výkřiky ze stínů
Uhm.. (umělecká kvalita na bodu mrazu)

Vlčí přátelství

25. dubna 2011 v 21:53 | Bella |  Slova příběhu
Nostalgie? Je to vadný..

Co je láska?

25. dubna 2011 v 21:44 | Bella |  Zavytí do tmy
Neřešte to, já fakt nevím..

Nigredo

20. dubna 2011 v 23:02 | Bella |  Jiných
Já se prostě zamilovala :D Díky, Long :)) Is, trošku mi to připomnělo ten tvůj ironizující styl - z vypisovaček :D

Daniel Landa - Nigredo

Nic

20. dubna 2011 v 21:35 | Bella |  Úvahy
Teď jsem se podívala na nové téma týdne a zůstala jsem strnule zírat. Nic. "Něco" čím se má mysl zabývá posledních několik týdnů. Nic. Prázndota. Neexistence. Existuje to vůbec? Po svém zážitku s neexistencí jsem dospěla k tvrzení, že "neexistence neexistuje". Nemůže existovat. Těžko se to vysvětluje.Asi jako když řeknete, že se bojíte "ničeho".. A tenhle článek je úplně o "ničem", ale já přece chtěla o "ničem" psát..

Míra porozumnění

20. dubna 2011 v 9:03 | Bella |  MAP

"Medovina divy dělá, je v ní naše moudrst celá!" - jen jsem si vzpoměnla na náš starý muzikál :D Jestli medovina dělá divy, posuďte sami ;) Rozhodla jsem se ve svém příjemném opojení sepsat to, co jsem měla už nějakou dobu v hlavě. Inspirovala mě Lejdy, tusím s Emilií v komentářích k jedné Lejdynčiné povídce (které se tohle celé hloupě podobá, ehm) - diskuzí o té druhé stránce Siria - o tom vystrašeném štěněti. Sirius se totiž snaží působit děsně suveréně, sebevědomě a všznale, ale ve skutečnosti je to jen takové úbohé štěně, ztracené v životě, co potřebuje a nemá, neví a zkouší, nikoho k sobě nepustí a není zvyklý na lásku. Což je důvod, proč to Moony celé inicuje. Sirius chce, ale nikdy by si sám netroufl - ta myšlenka mě děsně fascinuje.. Takže to vypadá nějak takhle. A ta poznámka na konci - on to sice Moony začne, protože chtějí oba, ale pak se to dostává do mezí, kdy to už nezvládá ukočírovat a Sirius pochopitelně taky ne (ten se o to ani nesnaží), takže to Rema staví do odmítavé pozice (ze Siriova pohledu lituje). Mám vysvětlovací náladu :)) Užijte si to :)


Ztrácení se rovná umírání

20. dubna 2011 v 9:01 | Bella |  Úvahy
Taková..úvaha? Měla jsem ty úryvky a uvažovala, co s tím.. Nakonec je z toho jen tohle.. Ale chtěla jsem to napsat.

Vlčí projekt

19. dubna 2011 v 22:45 | Bella |  Deník
Tak TEĎ jsem dodělala referát na vlčí komunikaci do ájiny :D U taťky na complu a se skleničkou medoviny po ruce ^^ Tatínek se překonal.. A to nemluvím o tom, že jsem měla k večeři (méně kvalitní) velmi kvalitní Cuba Libre - poprvé v životě :) Belluška objevuje svět :D Abyste věděli, rozšiřuju si obzory a doplňuju si vzdělání v R/S slashi, takže čtu Morganu a Blanch :D To jen tak :P Vůbec nemám úkol do ájiny (udělám ve škole), neučila jsem se na češtinu (hlavně, že mám vyfocený propozice.. ale naštěstí je to jen opakování) a fránina je prostě AŽ po prázdninách. To je tak, když odpoledne lítáte po městě a z večeře se vrátíte v devět. No..
Tak. Mám celé prázdniny zabrané příbuzenstvem a přáteli - na to, že mám dělat plno školy, tak nevím, kdy na to seženu čas.. Co už. Plánuju jít zase brzo do přírody. Dneska ze mě profesoři nemohli - byla jsem celý den mimo a nervila za svoji drahou polovičku :D Doufám, že má myšlenková podpora alespoň k něčemu byla ;) :D
Užívejte si jara, je krásné :))

Po návratu

18. dubna 2011 v 17:45 | Bella |  Vnitřní rozhovory
To se nedá popsat, to se musí zažít..

Stezkou zvěře
já byla tam
ptáci mě viděli
srna mi ukazovala cestu
mám chomáček její srsti
bílá je barva nevinnosti

Mé srdce tančí se Smrtí..

Byla jsem tam a vím, že se vrátím.

Můžu jen říct: Jdi ven, jdi do lesů. Nepůjdeš-li ven do lesů nic se nikdy nestane a tvůj život nikdy nezačne.

Návrat domů

18. dubna 2011 v 14:09 | Bella |  Vnitřní rozhovory
Součást mého Probouzení. Dlouhý rozhovor duše. Víte, vlastně to všechno souvisí - Raelin Vlk v nás, Žena-Kostra (Paní Smrt, Velká Matka, Bohyně, Luna, Nositelka Osudu, Stvořitelka...), Koloběh, Cykly Přírody, Smrt v nás, Regenerace... Asi nepochopíte, nevadí.. Červená - Bestie, Tyrkysová - Vlk. Poděkování patří Jaen (ona ví). A abyste věděli - nikdy není pozdě sáhnout po Ženách. Nikdy není pozdě - na návrat.. Potřebujete to.

Vlk a havran

17. dubna 2011 v 18:10 | Bella |  Obrazem
Děláte projekt do školy a co nenajdete.. ^^


Vděčnost

16. dubna 2011 v 23:25 | Bella |  Výkřiky ze stínů
Nikdy jsem pořádně nedocenila svůj dech
- dokud mi nezačal docházet
Nikdy jsem nedocenila ten zázrak, že můžu dýchat
že můžu chodit
smát se
Nikdy jsem pořádně nedocenila to, že vidím
- i když špatně
že slyším
a cítím
- i když teď už matně

Nikdy jsem pořádně nedocenila realitu
- než jsem ji začla ztrácet..

Probuzení z ledové zimy

14. dubna 2011 v 16:08 | Bella |  Deník
Zase píšu. Asi vás teď trochu zahltím :) Ale to přejde, uvidíte..

Vlastně to souvisí s Probuzením. Dneska jsem si tak nějak uvědomila, že jsem celou zimu spala. Možná už po návratu z Beskyd - letos přišla zima brzo. Bylo to třeba - odklidit Vlka do ústraní a získat si nadhled Havrana. Ale mám dojem, že se zase začínám probouzet. Začla jsem zase pozorovat, naslouchat, vnímat svět kolem sebe.. Uvědomovat si, co je důležité.. Obnovovat své sepětí s přírodou.. Jak jsem se vracela do školy a dívala se na ten rostoucí, kvetoucí, probouzející se a barevný svět, trochu pršelo..říkala jsem si, že nejsem sama - že jsem zase v sepětí s tím, co miluju..a pak mě tak příjemně ovanul Vítr - jakoby v odpověď na to dával najevo, že je tady.. Dojalo mě to.. Vůbec mám dneska jakousi náladu s úsměvem a slzícíma očima.. Myslím, že to patří k Probuzení.. I ten pocit viny a lítosti, za to, co předcházelo.. Spala jsem, nevnímala, odtrhla se od světa, obrnila se vůči němu.. Zledovatěla jsem.. A mám dojem, že bych se měla..VŠEM..omluvit..

Prostě jsem chtěla, musela jsem.. Pro některé činy není omluva, nemůžeme se vrátit, změnit minulost, ale můžeme se pokusit dělat něco teď.. Uvědomila jsme si hodnotu Mluvení.. Nemyslím jen mluvení jako mluvení s druhými, svěřování se a tak.. Myslím i rozmluvy s Vlkem, mluvit se stromy, s Větrem, s hlínou.. Mluvit jako psát. Mluvit jako zpívat.. Mluvit jako hrát, malovat, dotýat se bosýma nohama mechu.. Vlastně - Vlčet? Projevovat se.. Někdy to nejde.. Ale právě teď je to třeba.. Takže vás budu asi ještě chvíli zahcovat :) Musím ze sebe dostat celou Zimu..

Yesterday's personalities

14. dubna 2011 v 8:24 | Bella |  Úvahy
Nakousla jsem to už v jednom komentáři, když jsem odpovídala Long. Napadlo mě to už dřív (neptejte se mě jak), ale k rozvedení téhle úvahy mě dovedl jeden kousek ze Zvlčení:

P.S.: Chtěla bych přidat ještě jednu úvahu, ale asi mi bude trvat, než ji sepíšu..


Píšu!

13. dubna 2011 v 19:38 | Bella |  Deník
Strášně, strášně dlouhej zápis do deníku. Aneb Já píšu!

Gay marriage

13. dubna 2011 v 15:57 | Bella |  Jiných
Objevila jsem to v archivu Vlčic a opravdu se nasmála :D Myslím, že tohle téma nikdy neumírá. Hrozně se mi líbí ta ironie a výsměch všem, co jsou proti svatbám homosexuálů. Prostě jsem to sem musela dát :D S jistým zadostiučiněním.. Překlad patří Lejdynce ;)

Nikdy zpátky do pohádky

13. dubna 2011 v 14:24 | Bella |  MAP
Neřešte ten debilní název (všimli jste si, že zase začínám slovem "nikdy"..?). Opět mě inspirovaly Vlčice. Konkrétně Rael. Vlastně je to hrozně podobný motiv jako to minulé. Akorát je to před Azkabanem. Většinou jsem se tomuhle tématu vyhýbala, protože jsem do toho úplně neviděla a původně jsem vůbec nechtěla fušovat Rael do řemesla, ale posledních pár dní pořád poslouchám Fairytale gone bad a tohle z toho prostě vzniklo. Takové to hrozně bolestné období po škole, v nejistotě, ve válce. Důvod, proč Sirius začal Rema podezírat. Opět loučení. Všimli jste si, že se loučili dvakrát? Před Azkabanem a před Obloukem. A vždycky bylo hrozně těžké vrátit se zpět. Po Oblouku už to ani nešlo. A vlastně je to pokaždé loučení ze stejných důvodů - přestat snít a postavit se realitě - protože oba ví, že je to potřeba. Zjistila jsem, že se nejspíš vypisuju z nějakých starých pocitů. Hlavně jsem zase psala vyloženě v reakci na text té písně. Něco mi říkal a nevěděla jsem co. Připomínal mi je. Chtěla jsem na to něco napsat - takže je to tu. Za text vděčím Jaen, že s ho vyvěsila na blogu - jinak bych ho musela hledat :D A pro jistotu varuju - příjde mi to děsně bolestné - Removy pocity - vlastně je to celé bolestné téma.. Takže to radši nečtěte s blbou náladou ;) P.S.: Je to dlouhé..

Nikdy jsme neuměli žít realitou

12. dubna 2011 v 15:42 | Bella |  MAP
Ne-za-bí-jej-te-mě!

Já se jich prostě nemůžu zbavit. To dělá ta melancholie. Kdyby venku nepršelo a já si zrovna nečetla archiv Vlčic, tak by se to nestalo. Chtěla jsem rozvést myšlenku "co kdyby Sirius nezemřel, byl by Remus s Dorou"? V jistých dílech Vlka v nás od Rael se to téma vyskytlo - "navíc, já mám Tonksovou.." (nemůžeme se vrátit) a Lejdy se zas zaobírala myšlenkou "kdyby se Sirius vrátil zpoza Oblouku".. Chtěla jsem to tak původně udělat, popisovat Siriovy pocity, plynoucí z jeho rozhodnutí dopřát Removi šťastný život, netrápit ho, protože za Obloukem - tam na Druhé straně, si uvědomil spoustu věcí, když se na vše díval zpětně - a s nadhledem. Ale rozhodla jsem se, že budu zlá. Že jim nedopřeju ten šťastný návrat, uvědomění, vyrůst a dospět. Budu hnusná a prohloubím tu bolest. Budu se držet v mezích knihy, jen si něco přidám. Takže žádné prozření a hlubinná psychologie. Jen trochu spirituální posmrtný náhled na to, co se stalo. Přiznávám - je to trochu děsivé. Ohlédnutí ze záhrobí. Ale co už. Samozřejmě, že bych to mohla rozvádět dál, ale co je na Druhé straně, to ať tam zůstane. Kdoví, zda vůbec můžou jít všichni na jedno místo. Třeba jsou Siri s Remem na Psí hvězdě, nebo jsou tam všichni a šťastní a nebo jde každý zvlášť někam dál a uvědomění a odpuštění je teprve čeká. Neumím tak dopodrobna rozebrat Vlčí duši, jako Rael, i když jsem se teďka podobně rozepsala, nechám to jí - Vlk v nás je prostě nepřekonatelný. Jen vám nabízím svůj náhled na to, svoje myšlenky. A už přestanu kecat, nebo to bude pomalu delší, jak to pod tím.. Není to nic extra po stránce umělecké, prostě jen takové zamyšlení.. Možná by tak Sirius ani Remus nikdy nepřemýšleli a já se je jen snažila zatlačit do rozměrů toho, co jsme vymyslela. Ale co už. Je to tu.

Vytí po víkendu

10. dubna 2011 v 22:16 | Bella |  Deník
Víkend.. Asi nepochopíte :) Krize :D Možná do toho přidám fotky - časem..