close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Díky Vlčí Sestře

23. února 2011 v 15:48 | Bella
Tohle je věnované Long. Chtěla bych Ti poděkovat za to, co pro mě zvlášť poslední dobou děláš. I když se to nezdá, pomáhá mi to zvednout hlavu a jít dál, a s nadějí vyhlížet zítřky.. Protože věřím, že snad, možná, jednou..bude líp.. Že se zase uvidíme, že jednou budeme všichni spolu.. Zjistila jsem, že mě uklidňuje pročítání tvé staré tvorby.. Někdy to vyvolá nostalgii, ale takovou to příjemnou s úsměvem na rtech.. Ale hlavně je v tom ten příslib toho, že všechno špatné pomine.. Po depresivní tvorbě vždycky příjde období optimismu.. A že i když my sami spolu nemůžeme vydržet, vždycky je tu plno takových, co nás mají rádi a podporují nás.. Když se dají vybrat výkřiky od zpěváka nebo ěnjaké skupiny, proč ne od Vlčice ;) Sestavila jsem z nich něco jako příběh.. A je to takové mé skromné poděkování za to, že tu jsi.. (I když s Dcerou Luny si to prostě nezadá.. :D) P.S.: Je to nechutně dlouhý.. :D

Vždycky když se, zdá, že je všechno ztracené...

"Když ztratíme naději, je smrt už jen formalita..."
A když už nemůžeme ani zemřít, nezbývá nám vůbec nic..

"Au. Co mě to vlastně bolelo? Nevěřím, že zakrvácené zápěstí. Ne. Byla to hořká pravda, krvavá skutečnost. Chtěla jsem křičet. Varovat všechny, že spějí do záhuby. Zařvat na ně, ať si jeden druhého více váží a oboustranně se nevysávají."

"A mé srdce... Chlupaté srdce štvané zvěře, které si navyklo bít již jen splašeně. Tak splašeně a vyděšeně, div se nedostalo z hrudního koše do mého časem vyprahlého hrdla. Tak cílevědomě, bojovně a odvážně, že už nic jiného neumí. Ani projevit lásku.. Zapomnělo jak.."

"Umírám. Běžím do úmoru."
Neuteču - před světem. Před sebou. Před životem? Umírám. Dodýchávám na betonu.

"To vy, jenom vy děláte z malých vlčat krvelačné bestie." (lidi)
Lidi se vždycky báli toho, čemu nerozumí, nenáviděli to, utalačovali a zabíjeli.. Vlastně se nás snaží přiblížit sobě - to oni jsou ty bestie..

,,Vrať se k svým!"
"Nezavírej mi zase dveře..
Proč, proč jen k sobě nikoho nepustíš?"
,,Odejdi a běž žít.."
My nejsme jako vy..

"Jdu
neslyším, nevnímám
- zpívám..
Ticho - klid
a
SAMOTA.."

"A nejhorší je, že samotu miluješ a nikoho k sobě nepustíš."
Svět je najednou tak tichý - s hudbou v uších.. A cena za samotu..?

"Záleží vlastně na tom, kým jsme?"
Snad ne..

"A přitom žádný z těch
co naposled
vydechly pod tesáky našimi
- žadný z nich
nebyl bez viny.."
Žádný z lidí není..

"Jim je to jedno
jsou najednou jiní -
Dospělí? Opilí!"
Vlastní hloupostí..!

"Příště už nebudeš chtít křídla.."
Pády na držku sakra bolí..

"Třesou se ruce
měkne ti srdce
temní se mysl
a zůstat postrádá smysl"

"Rozběhnout se a utéct
před Osudem a Životem
předehnat i vítr
vznést se s těmi listy
a zmizet s nimi v dáli"
Zmizet, utéct, uletět, být zapomenut, nic nemuset a už nikdy nikoho nezranit.. To by bylo moc snadné.

"Není tu nikdo
kdo by tě chytil
nikdo, kdo by tě stiskl
nikdo, kdo by tě objal.."
Nikdo..

"Je zima.
Divoký oheň. Mučen mrazem."
Všichni zmrznem..

"Plamínek skomírá - nehřeje."
Zhasla - naděje..

"Prolité krve nikdy by nebylo dost."
A jak bysme jednou začali pít, chtěli bysme víc a víc..!

"Zrodil ses z bolesti."
To Vlci dělaj..

,,Nebudu výt...
,,Budu jen píseň svého srdce zpívat - ... "
Teskný blues opuštěnýho vlka..

"Můj brach?
Můj vrah!"

"Dohání svůj vlastní stín
s hlavou sklopenou
pozoruji jen kapky deště"
Klopím hlavu, abych neviděla svůj stín, co mě všude pronásleduje..

"Poslední myšlenka ti hlavou proletí
- Jsme jen básníci prokletí..."

"Nefňukejte nad tím, co nemáte a radujte se z toho, co máte, prosím, zkuste to.. A vždycky si uvědomte, že třeba právě v tuto chvíli prožíváte další z úžasných okamžiků, pro které stojí za to bojovat..!"

,,Vyhnanství nevděčným!"
Vděk je těžká věc..

"Ale jen jsem se sama
nešťastně pohoupávala
na melancholicky působících
tmou obtěžkaných dětských houpačkách"
A sledovala osamělé dítě bloumající sem a tam a říkala jsem si, kolik toho asi máme společného..

,,Je na nic mít vysněný život, když ho nemáš s kým žít."

"Dál smutně se díváš - skrz mříž - a čekáš, až...
Přijde někdo, koho by jsi mohl milovat.."
Kdo tě z těch mříží osvobodí..

,,Takže i Vlci pláčí..?"

"Zoufalství? To je přát si něco udělat, ale nemít na to.. Zůstat stát.. Sám."
A ze zoufalství pak lidi dělaj divný věci..

"A já jen doufám, že spíš
- a tohle všechno neslyšíš.."
To zoufalý kňučení..

"Vina má ostré tesáky.."

"A budoucnost
se mezitím rozpouší
- jako cukr v horkém čaji.."
Co nás čeká..?

,,Láska.. ze mě přece nedělá zrádce!"

"Bezmocně si zakrýváš uši
Slyšíš ji?
Drásá ti to duši"

"A přesto jsem věděl
že tě musím mít rád.."

"Vyhnanství je rovno zabití
zakňučel vlk, když mu nikdo neodpověděl na jeho zavytí..."

"A hrdlo mi rozežírá
pálivá hořkost bytí"

"Co ti je?
(Nic)
Jsem bestie."

"Vždycky to jde níž.. - Dno neexistuje.."
Vlastně by nás to mělo utěšit.. Nemůžem být na dně..

"Ne, nejsem na dně
jen stále krvácí rozedrané rány.."

"Kde berete tu drzost mě zatratit?
Jako by jste zrovna vy ukázkově žili!
Jednou draze zaplatí
všichni ti, co mi ublížili.."

"Nemám na život záruku.."

"Opuštěná a zlomená.. - čili oficiálně šílená.."

"Měla jsem bratra.. Kdysi. Ve svých snech. Pak jsem se probudila"

,,Věděla jsem, že si spálím jazyk.. A přesto jsem se napila."

"Řeknu vám, že nejhorší otázka, již si sami můžete položit, je stoprocentě:
"Má mě vůbec někdo rád?"
A ta nejhorší odpověď, kterou vám škodolibý Osud moc rád dá, posměšně zní:
"Nikomu bys tu nechyběl.."

"Občas si ke mně troufne nějaký noční přízrak.
Teď už to vím.
Lidé nemají rádi černou."

"Nešetřím pesimismem.
Plýtvám mrzutostí
Chci tím jen poukázat
Na Svět plný lidské zlosti
A život z povinnosti."

"Proč si vždy uvědomíme, že jsme někoho ztratili, tak pozdě?
A pak - pak už to nejde.. Ne snad realita, ne vzdálenost, ne čas..
Ale něco v nás..."

"Protože němé, nevyřčené výčitky - bolí nejvíc.."

"Nejraději bych vykrvácel. Dobrovolně ztratil poslední rudou slzu svého života.
Pro tebe.
Za to, že jsem ti tak ublížil.."

"Přetekla číše viny.
A my přitom mysleli, že popíjíme víno.."

"Je to sen -
ta nejskutečnější iluze."

"Splnil se mi sen...?
Za jakou cenu."

"Sníme - věčně sníme..
Až když se nám onen neuvěřitelný sen začne plnit,
zjistíme, že jsme ho nedosnili.."
Stejně budeme pořád snít.. Vlci jsou ze snů živí..

A je nám tak zle, že se snažíme básnit...

"Svěží vůně noci -
má mě ve své moci."

"Nechť hranice plají -
s nevinnými.."

"Krajina kolem mlčí -
v dáli zní vytí vlčí."

"(Ne)zapomeň a žij.."

"Mlčím, nedýchám -
vzpomínám."
Vžďyť vzpomínky jsou tak křehký..
"Máš snad strach?
Jsme jen stín a prach.."

"Jdi za světlem.."

"Za iluzí svobody
bláznivě se hnát."
Je v našem životě důležitý i něco skutečnýho..?
,,Proč umíráš?"
Toužím..
Touha je zázrak, touha je vrah, touha je jen stín a prach..
"Příště zavyjeme spolu."
A pak ještě jednou. A znovu!
"O něco dál stromy mlčí
tam, kde se ztrácí stopy vlčí..."

"Srdce básníka
to modřiny a jizvy jsou"

"Bez slitování - se opít nedá.."

"Návraty bolí. A probuzení nám cosi berou.."

Vlk: Dal jsem jí něco, co ty nemůžeš. Dal jsem jí sebe samu.
Havran: A já jí dal útěchu křídel noci, když před tím tvým darem utíkala..

Pes: ,,Časem si zvykneš i na klec."
,,Nikdy!" vyštekl vlk.
Stali se z nás psi..?

"Kdy jsem si vlastně začala lhát? Pokud jsem někoho zradila - pak Vlka.. a Člověka.. (v sobě)"

"Stromy milují
Stromy mluví
Stromy cítí
Stromy chápají...
Stromy odpouštějí..
Stromy žijí..."
Pořád nemám svou břízku..

Je tu vždycky naděje...

"Jen jsi zkusila jinou cestu a zjistila, že tudy to nejde.. Nic víc."

"Pořád v něco doufáme..
Věčně si hledáme naděje..
A tápeme po nezřetelných stopách stěstí.. (v písku času)"

"Ve vřelém úsměvu
hřejivém stisku
laškovném kousnutí
společném objetí
tichém porozumnění
v třpytu jejich očí -
vlčí přátelství.."
Neuvěřitelně mi to chybí..

"Vzlykáme, ve Tmě tápeme,
se svěšenými hlavami
Čekáme..
- ve frontě na objetí.."
Snad se na nás brzy dostane..

"Jelikož když skočíš, já taky.."
A když padneš, tak padneme my všichni..

"Zemřeli náhle
zbaveni všeho bolu
- ale byli v tu chvíli spolu..."
Když zemřít, tak spolu..

"Navždy k sobě
odsouzení"
Dar i prokletí..

"Potřebujem ´se
Milujem ´se
Bolíme se..."
A musíme to přijmout..

"A pro další boj - do nekonečna - znovu ožívám.."

"Vlčice jsou vlastně odjakživa dospělé..
Aniž by kdy skutečně dospěly.."

,,Člověk musí zažít něco zlého, projít něčím těžkým, aby si uvědomil, že chce žít.."

"Co kdyby mě polkl Stín?
Šel bys pro mě do Temnoty...?"

Že bude líp...

,,Zase se setkáme, Příteli.."

"Věř, že Hvězdy..
Nezhasínají
(ty víš, že..)
Stačí jen zvednout hlavu..."

,,Společně zvládneme všechno."

"Slunce zase vyjde."
Tak jako každé ráno.

"Osud nám sice může stále podkopávat nohy, ale zbývají přece ještě ruce, jimiž můžeme svůj život uchopit.."

,,Láká mě rodinou - tou nejkrásnější vidinou.."

"Síla jednoho
Síla všech
Slza jednoho
Slza všech"

,,A my jsme jednotní než kdokoli jiný. Jsme smečka."
Nikdo nás nerozbije. Nikdo!

"Pohladil mě vítr,
usmála jsem se.
Pohladil mě vítr,
rozběhla jsem se.
Zašeptal mi: ,,Dýchej!"
nadechla jsem se."
Přišel a utěšil mě, jako to umí jen on. Vy..

,,Není už nic, co bych nezvládla.."

A tu mi dáváš...

Díky, Sestři...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama