Ne, vážně to nemá být přežívání. Kdyby to neznělo tak zavádějícně, řeknu, že si užívám života. Vzpomínám na Rael a její stejně pojmenovaný článek. Nevím, jestli Havran měl vést k tomuhle. A nevím, jestli je to "správně". Netvrdím, že mi ten "starý život" nechybí. Ale Žiju. Jednou, po dlouhé době, zase - žiju. Nepíšu, nekreslím, ale žiju. Ráda bych řekla, že nedepčím, ale vlkužel - to k tomu patří. Prožívat. Negativní dopad to bude mít nejspíš na vás - omezuju pc, věnuju se škole a hrozně často se flákám po venku. Ale užívám si své chvilky egosimu. Mám divnou náladu, fakt. Nevím, co chci, jak se vlastně mám, chvilku cvokatím, pak brečím a nevím, co mi je. Shrnula bych to jedním slovem, ale nechci být patetická. A hlavně Nikdo nic neví, takže pšt! Nevšímejte si mě :D Neřešte :D Nebo zastřelte..
- don't mind this crap - don't mind this crap - don't mind this crap - don't mind this crap - don't mind this crap -
Jsem v pořádku!
.
.
.
Ehm, pac..
P.S.: Děkuju těm dvěma, co byly tak úžasné a vyjádřily se k Brněnskému kolu! Pravděpodobně jediné, co ještě navštěvují tuhle díru. Sice ze dvou názorů asi nic neposkládám, ale díky za obětavost. Strčím to kdyžtak pod nos někomu méně nadšenému už ne s prosbou, ale s donucením... Grh.

Žij.. :)