Nějak na mě zas dolehla nostalgie.. Rozbrečelo mě prohlížení starých fotek - kde je to bezstarostné dětství..? Ach jo..
AG Flek - Dohrála hudba v nás
Dohrála hudba v nás, zanikla v tónech dřív už známých
Dohrála hudba v nás, a léto nové písně mámí
Slyším jak hrajou z otevřených dveří krámů
Stokrát vyzkoušená slova načesaný hluk
Co duši zaléhá co v uších zaléhá
Zvuky aut, zvuky cest co nás dovedou
prý až za štěstím
Dohrála hudba v nás, bez ovací a bez tleskání
Nikdo ji nekoupí a nikdo neprodá, Není k mání
Vím její melodii nikde nikdo nenahrál
je prostě pryč ale hledám dál
Jsem přece muzikant, zkušený v hledání
Mám k tomu nadání, každý to říká mám nadání
Já vím svět je veliký a neleží mi u nohou
Krupiér karty vymění, a staré do hry nemohou
Vidíš všechno se mění, jen ty jsi stejná.
Pojď dál to se oslaví, budoucnost nadějná
Jó když se štěstí unaví, necháme hříchy spát
Noc je dáma co všechno ví,
Jak se zdá hledat nestačí
chce to někdy umět vzdát
A času mám, boty netlačí
Takže se nemusíš bát
Že moje krásná minulost
Už je taky na prodej
Prodám, jsem přece čaroděj
Mám devět životů a všechny se mi nehoděj
A za tvou samotu dám svou vlastní
Klidně se ptej
Může být, že přijdeš
Zase jednou někdy na koncert
To víš čas ten nakonec
Vždycky všechno obrátí v žert
A stejně dál se mi zdá
Když tak usínám že někdo zpívá
Slyším co už jsem zapomněl
Hledal jsem kde se dá a nikde jsem nic nenašel
Jak rád bych uvěřil že jsem si všechno jen vymyslel
Dohrála hudba v nás, a léto nové písně mámí
Slyším jak hrajou z otevřených dveří krámů
Stokrát vyzkoušená slova načesaný hluk
Co duši zaléhá co v uších zaléhá
Zvuky aut, zvuky cest co nás dovedou
prý až za štěstím
Dohrála hudba v nás, bez ovací a bez tleskání
Nikdo ji nekoupí a nikdo neprodá, Není k mání
Vím její melodii nikde nikdo nenahrál
je prostě pryč ale hledám dál
Jsem přece muzikant, zkušený v hledání
Mám k tomu nadání, každý to říká mám nadání
Já vím svět je veliký a neleží mi u nohou
Krupiér karty vymění, a staré do hry nemohou
Vidíš všechno se mění, jen ty jsi stejná.
Pojď dál to se oslaví, budoucnost nadějná
Jó když se štěstí unaví, necháme hříchy spát
Noc je dáma co všechno ví,
Jak se zdá hledat nestačí
chce to někdy umět vzdát
A času mám, boty netlačí
Takže se nemusíš bát
Že moje krásná minulost
Už je taky na prodej
Prodám, jsem přece čaroděj
Mám devět životů a všechny se mi nehoděj
A za tvou samotu dám svou vlastní
Klidně se ptej
Může být, že přijdeš
Zase jednou někdy na koncert
To víš čas ten nakonec
Vždycky všechno obrátí v žert
A stejně dál se mi zdá
Když tak usínám že někdo zpívá
Slyším co už jsem zapomněl
Hledal jsem kde se dá a nikde jsem nic nenašel
Jak rád bych uvěřil že jsem si všechno jen vymyslel
***
Slávek Janoušek - Neopouštěj mě
Cestou hlubokým úvozem na návrší
Dotýkám se staletých
Zdí a kamenů
Ze svaté trojice starých lip
Zlatě prší
Ve žlutém kruhu listí
Cítím sílu kořenů
Běží sem dívka s jablky kradenými
A za ní hoch a jedno z nich
Skokem vezme jí
Pak ho sní a zůstane jak nahý stát
Náhle jiný
A říká To chci také umět
Dávat naději
Šeptá jí
Neopouštěj mě
Milá neopouštěj mě
Neopouštěj
Ten který bosýma nohama zakopával
A čekal hlas až někde v něm
V hloubi ozve se
Víry své že ještě má dost sil
Se už vzdával
Unesl víc než si myslel
Že vůbec unese
Když šeptal
Neopouštěj mě
Neopouštěj mě
Neopouštěj
Tichá laskavá vteřino osamění
Každý z nás si zkusí plout
Kolem útesů
Odvěká zloba a nenávist
V prach mě změní
Má vina je tak velká
Kolik unesu
Cestou hlubokým úvozem na návrší
Dotýkám se staletých
Zdí jak znamení
Ze svaté trojice starých lip
Zlatě prší
To jen láska navždy ulpívá
Na tvém rameni
A šeptám
Neopouštěj mě
Neopouštěj mě
Neopouštěj
Mě
Dotýkám se staletých
Zdí a kamenů
Ze svaté trojice starých lip
Zlatě prší
Ve žlutém kruhu listí
Cítím sílu kořenů
Běží sem dívka s jablky kradenými
A za ní hoch a jedno z nich
Skokem vezme jí
Pak ho sní a zůstane jak nahý stát
Náhle jiný
A říká To chci také umět
Dávat naději
Šeptá jí
Neopouštěj mě
Milá neopouštěj mě
Neopouštěj
Ten který bosýma nohama zakopával
A čekal hlas až někde v něm
V hloubi ozve se
Víry své že ještě má dost sil
Se už vzdával
Unesl víc než si myslel
Že vůbec unese
Když šeptal
Neopouštěj mě
Neopouštěj mě
Neopouštěj
Tichá laskavá vteřino osamění
Každý z nás si zkusí plout
Kolem útesů
Odvěká zloba a nenávist
V prach mě změní
Má vina je tak velká
Kolik unesu
Cestou hlubokým úvozem na návrší
Dotýkám se staletých
Zdí jak znamení
Ze svaté trojice starých lip
Zlatě prší
To jen láska navždy ulpívá
Na tvém rameni
A šeptám
Neopouštěj mě
Neopouštěj mě
Neopouštěj
Mě

Říkej mi něco o nostalgii :) Dneska jsem byla v čajce a vzpomněla - už to bude rok, co jsem v ní byla vůbec poprvé - s Tebou..:)