Jsem si jistá jednou věcí - mému životu chybí jistoty...
Červen 2010
Zahrajte mi veselejší blues
27. června 2010 v 19:45 | Bella | Slova příběhuNěco hodně optimistického, ehm..
Zoufalý výkřik
27. června 2010 v 19:40 | Bella | Výkřiky ze stínů"Když budeš těžší než vzduch, zůstanem v objetí o trochu dýl..."
Zkus si mě chytit
jsem jako dým
proklouznu ti mezi prsty
a než se nadechneš
rozplynu se ve větru
"Jsem vždycky tak průhledná?
- Jako dým."
Hodiny neúprosně odtikávají čas
Kolik zbývá než zatratí nás?
Ztrácíš se jako dým mezi mraky
a okamžiky štěstí mizejí taky
Doneste mi kouř
chci ho cítit mzi prsty
nadýchat se ho do sytosti
(Vždyť hladí jak motýlí křídla...)
Barvy západu nestačí osamělé duši!
Černá ti sluší.
Světla domova mě neutěší...
"Vyrostly jsme, maličká. Věci nejsou jako dřív. Bojím se, co nám chystá zítřek..."
Třesou se mi ruce
a padá sklenice
"Střepy přece přinášejí štěstí."
šeptáš mezi kapkami krve a slz...
"Můžu pro vás něco udělat?
- Ne.
Můžu vám něco donést?
- *doneste mi dým...*
Odneste tu čokoládu,
přeneste mě zpět,
děsí mě
- okolní svět..!
Waiting for a miracle
27. června 2010 v 19:19 | Bella | Deníkňuf,
vím, že návraty do reality bývají drsné, ale tohle je trochu moc - jedna blbá zpráva za druhou.. A já pořád jen čekám, že se probudím z noční můry (poslední dobou už se mi zase zdají).. Utekla jsem před tím, tak si to teď vyžeru.. A za chvíli uteču zase.. Bojím se - budooucnosti - radši nevědět, co mě čeká.. Možná přibude nějaká tvorba..
V duchu červnových bouří
17. června 2010 v 16:00 | Bella | DeníkŇuf,
poslední dva týdny stály za to. Mám dojem, jakoby se toho seběhlo hrozně moc v hrozně krátkém čase a na druhou stranu, to, co se stalo pře pár dny mi teď příjde jako před stoletím.. Brzo to budu mít za sebou.. Už jen pátek! Včerejšek byl jeden z těch příšerných dní. Vážně se hrozně těším na léto - až všechny uvidím.. Snad to nějak vyjde.. Všechno se tak nějak kazí, ale snažím se to ignorovat - vždyť vždycky může být hůř :) Ovšem každý den se uklidňovat slovy "Zítra snad bude líp.".. :D Dneska to platilo, jo.. Není to tak zlý.. Příští týden tu nebudu. Oficiální verze je, že jsme nemocná, pravdou je, že budu u Jaen a strašně se těším, že si tam od všeho odpočinu, vymyju mozek a vůbec.. :) Chtěla jsem ještě do prázdnin stihnout dokreslit jistý obrázek, projít si Hellsinga, abych zvládla zahrát Shrödingera :D, připravit pokráčko dračáku pro bráchu a sestřenice a napsat kapitolu DAN.. Nemusím zdůrazňovat, že to nestíhám.. A do srazu musím stihnout nakreslit vlka a dopsat tu esej, co jsme tak chytře všem zadala :D Ale už alespoň něco mám - v compu a v bloku.. Hrozně blbě se o tom píše (Překvápko!).. Jediné, co jsem zatím stihla, že jsem dočetla Krajinu s vlky.. A teď nevím, co číst - ne, že by nebylo co, ale pořád jsem se "nesrovnala s koncem" knížky.. Jo, mimochodem, jsem ostříhaná, ale nijak extra moc - chtěla jsem to víc.. Mno, doufám, že se máte dobře a škola vám rychle a úspěšně utíká :)
Pac
Rána
17. června 2010 v 15:51 | Bella | Slova příběhuTyjo, neptejte se mě.. Je to hodně hodně divný..
Motýl
17. června 2010 v 15:47 | Bella | Zavytí do tmyLetěly tři labutě
mám motýla v krabičce
(od sirek)
Můžeš mě bít,
ale já se nezměním
Některé věci jsou dané
(to víš)
...chlebem se stává mlčení...
Pocit štěstí?
4. června 2010 v 15:17 | Bella | Zavytí do tmyVlastně je to krásné brečet s úsměvem na rtech...
Zavytí
2. června 2010 v 20:59 | Bella | Zavytí do tmyJsem vyčerpaná..
Zavři tmu
Je bílá
Utečeme
Prahnoucí po věčnosti
Nedýchej!
Zraňuješ jinovatku
Dívej se
Padá hvězda
Je bílá
Utečeme
Prahnoucí po věčnosti
Nedýchej!
Zraňuješ jinovatku
Dívej se
Padá hvězda
