Ňuf bando,
jaké byly prázdniny? Kolik jste rozdali vajíček? :D (nemyslím na "Daruj vajíčko" ale na Velikonoce to se rozumí! :D) Kdybyste to chtěli vědět, já půlku prázdnin prospala (a není to poznat), další čtvrtinu věnovala společenskému životu a poslední čtvrtinu kňučení, melancholii, Vlčení, sebestřednému utrhování se na ostatní, vzpomínání a prohrabování se deníky.. Ano, měla jsem v plánu kreslit, psát, učit se.. Spousty věcí! Eh, nějak jsem to nezvládla.. Učila jsem se! Chvilku.. Pak jsem skončila u starých deníků.. Až na některé nechutné hemzy (co čekáte od poblázněné pubertální dívky, ehm..) nebo na přílišnou spisovnost, archaické výrazy a nepochopitelné názory v mých "elfských" letech to byl pěkný zážitek.. A objevila jsem spoustu zajímavých...zavytí :)
Plamen svíce hoří
svět do ticha se noří
***
Krvavý přísvit poslední
blýskají oči temnotou
lesem se plíží stín
následovaný prázdnotou
- prázdnotou vlastního hlasu
volajíc nehnutou krásu
***
Jak vrací se vlk se schlíplým ocasem,
když Měsíc je pryč a Tma ovládá zem
...
Poslední zavytí vlka zrazeného Měsícem:
"Já hledal, čekal a tys nepřišel!"
***
Plnými doušky vdechuj vzduch provoněný deštěm...
***
Jako pohlazení, které nepřichází
jako slzy, když je nejméně čekáš
***
Jsme všichni důležití
jak mravenci v mraveništi
když vítr po silnici sviští
je všechno v pořádku
když lovec smyčku líčí
proč tváří v tvář smrti
jsme tak ironičtí...?
***
(Kryl, ne já!)
...zestárlí mladí...
vlečeme se časem
zpola udušení
***
Vím, co chci.
- Takže?
Nic. Bojím se si to vzít.
***
Snad je to jen tím Měsícem
já chtěl bych probdít celou noc
nad loukou světlušek tisíce
snad nežádám tak moc

Vajíčko jsem nedala nikomu, probudila jsem se v jednu odpoledne, takže bylo po všem, eh..
Úžasný ,,střípky minulosti".. Nejvíc se mi asi líbí:
Poslední zavytí vlka zrazeného Měsícem:
"Já hledal, čekal a tys nepřišel!"
Vím, co chci.
- Takže?
Nic. Bojím se si to vzít.
A poslední střípek.. Jaké poklady může ukrývat deníček.. :)