Ne, nepochybně, my NEJSME normální...
Kdo jiný může být takový cynik jako my, kdo jiný může prolévat slzy v okamžicích štěstí, kdo jiný může prahnout po konejšivé hlubině deprese, kdo se může konejšit bolestí, kdo si může zoufat bez slz, tančit v dešti a milovat bez hranic...?

Alespoň, že nejsme stejní jako ostatní..
Ano, jen my..:)
Dneska po tělocviku jsem zas měla nějakou euforii.. Kdo ví z čeho. Spolužačky absolutně nechápaly..