Nějaká "děsně optimistická" básnička z téhož večera :)
Cizinec mé lásky
chodí v klobouku a plášti
a tahá za známé struny sentimentu
je hloupý, nemá mi co dát
a dál - bude se bát
na dosah Ráj
- svoboda?
pustý kraj
Pieta mého citu
pomník mé cti
srdce mé lásky
- krvácející
leží jen tak u krajnice
zanechaný bez soucitu
na pospas dešti
Nech mě pršet
smýt mou existenci
za plotem štěkají psi
- ohluchlí
jsme ztracení
Bloudivý slzy
si anšly cestu
a vlastně nevěděj kam
- štěstí je blbec, život je klam -
na světě je každej sám

Každej a přece nikdo..