Ňuf, vlčata... *smutně se usměje*
Chci běžet a volat tvé jméno
chci volnost, co mi nenáleží
Dnes jsem si sáhla na živou vlčici.. (O víkendu jsem byla s jednou Vlčicí, ale teď myslím to chlupaté zvíře :D)
U nás v Brně ve Vaňkovce byl křest knihy Krajina s vlky - byl přítomen autor, ochočená vlčice, Bolek Polívka (spousta lidí vypadala, že se přišla podívat jen na něj..) a ještě nějací lidé.. Vlastně jsem to zjistila díky Ireth a taky jsem doufala, že ji tam potkám :D Vlastně jsem ji hned poznala, přestože ji neznám, ale ona mě oslovila až odcházely, takže jsme prohodily sotva dvě věty.. Já si taky samozřejmě chytře zapomněla foťák i knížky, takže nemám fotky ani autogram.. Zprvu jsem stála úplně na kraji a nic neviděla (došla jsem pozdě ještě ke všemu..), pak se to postupně uvolnilo (Bolek domluvil..), indiáni zahráli na bubny (a já zavírala oči a nechala se unést pocietm), lidi se postavili do fronty a chodili si pro autogramy a já se prodírala k vlčici.. Nakonec se mi to povedlo a se smíšenými pocity dojetí, lítosti a i dlaších jsem ji nechala očichat ruku a tiše ji poprosila, zda ji můžu pohladit.. Myslím, že jí moje ruka přišla jako desítky jiných ruk, co se jí dnes dotkly, ale já měla hezký pocit.. Pak jsem tam tak postávala, poslouchala, co o ní říkali, pokukovala po Ireth a rozhodně se neměla k odchodu.. Chtěla jsem odejít s nimi nakonec, ale oni se sbírali děsně dlouho (vlčice nechtěla vstát :D).. Pozorovala jsme všechny ty její výrazy a poslouchala ty známé věci o vlcích a usmívala se.. Dostaly se ke mě i fotky jejich dalších vlků.. Naporosto úžasný byl ten uražený pohled vlčice, když ji donutili vstát, nebo jak někdo poznamenal, že je tvrdohlavá, když vytrvale tahala, že by chtěla dozadu obchodu - pryč od lidí.. - jako my :) Vlastně jsem nevěděla, zda ji litovat (měla předky v zoo, takže nikdy nepozanla volnost..) a zda už není spíš.. "psem", ale vlastně je stejná jako my.. Toužíme po svobodě, kterou jsme nikdy neochutnali.. Myslím, že by byla divoká, kdyby měla šanci.. Úžasné bylo, jak když se zvedla nebo zabručela, tak ten kruh lidí hned ustupoval do stran :D - no jo, "milovníci" vlků.. Chtěla bych toho o ní strašně moc napsat - vtiskla jsme si do paměti každý detail jejího těla, jejího chování, ale nenacházím slova - poslední doubou se mi to stává hrozně často.. Škoda, že mě nenapadlo vzít ten foťák.. *povzdech* Mno nic, snad bude mít fotky Ireth.. Mějte se..

Měla jsem podobné pocity.. A fotky ovšem mám, ale vložím je nejdřív zítra večer, až se dostanu domů. Taky jsem tě poznala, ale chybí mi odvaha :/ Nevěděla jsem, co říct... Ahoj Bello, jsi to ty?
Asi jsem měla... :)
I tak jsem ráda...